sales.cz

Mezi unikátní dopravní systémy světa patří i visutá dráha v německém městě Wuppertal, uvedená do provozu již v roce 1901. Až na menší úsek při jednom konci je její trasa vedena přímo nad řekou Wupper. Při koncipování dráhy tak byl vtipně využit nezastavěný koridor v jinak bohatě zastavěném městě, které potkal bouřlivý industriální rozvoj ve století páry.

Před 100 lety se v Praze přestal vybírat poplatek za přechod mostů. Každý, kdo do té doby chtěl břehy Vltavy přejít suchou nohou, musel zaplatit krejcar. Zadarmo byl přechod pouze Karlova mostu. Tomu se říkalo most pro chudé.

V tomto týdnu – 23. ledna – jsme si připomněli 65 let od chvíle, kdy lidé poprvé dosáhli nejhlubšího místa na Zemi. V tento den, v roce 1960, po pěti hodinách sestupu do temných hlubin, dosedl batyskaf Trieste se Švýcarem Jacquesem Piccardem a Američanem Donem Walshem na dno Mariánského příkopu. Hloubka: 10 916 metrů.

Stačilo málo a historie létání – tehdy ještě vzduchoplavby – mohla v českých zemích vypadat úplně jinak. Jak zjistil kurátor letecké sbírky Národního technického muzea v Praze Michal Plavec, prvního českého aviatika Jana Kašpara málem o pár měsíců předstihl Oskar Kafka, vzdálený bratranec slavného literáta. Jeho pokus o dobytí nebe se odehrál přesně před 115 lety.

Výzkumníci vyhrabali v archivech původní program ELIZA počítačového vědce Josepha Weizenbauma. Konverzoval s uživatelem podobně jako třeba dnešní ChatGPT. Byl ale daleko jednodušší.

Rudá armáda měla primitivní, leč použitelné kazetové pumy již od první poloviny třicátých let. K jejich většímu bojovému nasazení došlo během zimní války, vedené Sovětským svazem proti neutrálnímu Finsku.

Aktivní chlazení, které lze použít jak u notebooků, tak u tabletů, chytrých telefonů a další elektroniky, předváděla na veletrhu CES 2025 společnost Frore. Nepoužívá ventilátory, je tiché a voda mu neublíží.

Uživatelé po celém světě si stěžují na dočasnou nepřístupnost chatovacího bota ChatGPT a některých s tím souvisejících služeb společnosti OpenAI. Firma problémy potvrdila a oznámila i jejich nápravu, avšak někomu stále vybíhá chybová hláška.

Poslanecká sněmovna na své lednové schůzi učinila mírné pokroky v mezích zákona při projednávání návrhů zákona dotýkajících se digitálního světa. Tentokrát měl návrh zákona o kybernetické bezpečnosti větší štěstí než návrh zákona o digitální ekonomice z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu.

Návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti prošel v úterý 21. ledna druhým čtením a nyní míří zpět do garančního Výboru pro bezpečnost, který k pozměňovacím návrhům zaujme stanovisko a doporučí nebo nedoporučí je ke schválení. Během druhého čtení byly načteny také dva nové pozměňovací návrhy paní poslankyně Vladimíry Lesenské (SPD). Oba pozměňovací návrhy upravují problematiku ukládání osobních údajů občanů České republiky. Přísnější verze této úpravy zakazuje ukládání nebo přenos osobních údajů občanů České republiky mimo území České republiky. Mírnější verze umožňuje ukládání těchto dat i na území jiného státu, pokud je NÚKIB udělena výjimka, nebo se jedná o data neosobního charakteru. Ukládání osobních údajů občanů České republiky spravované státem, veřejnoprávními subjekty nebo jejich dodavateli musí být ukládány na datových úložištích fyzicky umístěnými v České republice nebo jsou ve výhradní správě subjektů podléhajících právnímu řádu České republiky (nebo právnímu řádu některého ze států Evropské unie (v mírnější variantě)).

Jedná se o poměrně revoluční a bohužel ne nejlépe napsaný pozměňovací návrh, který vyvolává spoustu otázek. Například u povinnosti stanovené v odstavci 1 (ukládání osobních údajů občanů České republiky spravované státem, veřejnoprávními subjekty nebo jejich dodavateli na datových úložištích fyzicky umístěných v České republice NEBO která jsou ve výhradní správě subjektů podléhajících právnímu řádu České republiky) není spojka nebo použita ve vylučovacím významu. Znamená to tedy, že pokud bude splněna podmínka výhradní správy subjektem podléhajícím právnímu řádu České republiky, nemusí být datová úložiště uložena v České republice? Jak to bude s daty českých občanů na českých ambasádách v zahraničí? Jedná se sice o exteritoriální území, ale toto území stále zůstává integrální částí hostující země.

Přísnější varianta v odůvodnění uvádí: „Ani na území Evropské unie nelze vyloučit riziko změny poměrů v jednotlivých členských státech, jako je válečný konflikt, změna politického režimu nebo oslabení standardů ochrany dat. Tento návrh tedy posiluje národní bezpečnost a chrání citlivá data před potenciálním zneužitím.“ Otázkou je, pokud by válečný konflikt přišel do Česka, nebylo by lepší, aby klíčová data (třeba katastr nemovitosti) státu byla zálohovaná mimo ohnisko tohoto konfliktu?

Pokud by byl tento návrh schválen, měl by NÚKIB ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů vydat metodické pokyny k implementaci těchto povinností do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona a subjekty, které ukládají osobní údaje mimo území České republiky, jsou povinni do jednoho kalendářního roku od nabytí účinnosti zajistit přesun těchto dat na úložiště na území Česka (nebo požádat o výjimku (v mírnější variantě)). A co se stane, když tak neučiní? Nic, zhola nic. Návrh nepracuje se sankcemi, jen v odůvodnění říká, že „pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, je vhodné při dalších úpravách s odbornou veřejností prodiskutovat možnost zavedení a výši sankcí v případě nedodržení těchto pravidel.“

Na právě proběhnutém CSNOGu, setkání poskytovatelů přístupu k internetu, provozovatelů telekomunikačních sítí, registrátorů domén, provozovatelů počítačových sítí a technických nadšenců, které organizují sdružení CZ.NIC, NIX.CZ a CESNET, zástupce NÚKIB prezentoval aktuální stav projednávání návrhu zákona (optimisté stále věří v účinnost od 1. července 2025) a připravovaných prováděcích předpisů. V brzké době se tak můžeme těšit (nebo děsit dle libosti každého) z meziresortního připomínkového řízení k návrhům vyhlášek.

Na plénu se také projednával návrh zákona o digitální ekonomice. Bohužel opozice začala tento návrh, který adaptuje Akt o digitálních službách (DSA), rámovat jako „pokus Bruselu omezovat naší svobodu slova.“ Po představení návrhu panem ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem a po zpravodajské zprávě se s přednostním právem přihlásil do obecné rozpravy právě zpravodaj pan poslanec Marek Novák, který ve svém vystoupení obvinil navrhovaný zákon, že obsahuje ustanovení, která dávají státním institucím a technologickým gigantům velmi rozsáhlé pravomoci v oblasti regulace obsahu na internetu.

„Tato opatření jednoznačně vytvářejí prostor pro cenzuru a zneužití moci. Kdo bude rozhodovat o tom, co je dezinformace? Český telekomunikační úřad, který má na toto vymezeno cirka 17 pozic? Nemyslím si.“ V závěru svého dlouhého vystoupení podal zpravodaj procedurální návrh na přerušení projednávání zákona do 21. května 2025, aby byl dostatek času zahájit jednání o revizi DSA na půdě EU. Po sérii procedurálních protinávrhů podaných s cílem zajistit většinu vládní koalice v sále bylo hlasováno o návrhu pana poslance Cogana přerušit projednávání návrhu do 28. ledna 2025 do 14:00. Pro nakonec hlasovalo 139 poslanců ze 146. Do té doby se samozřejmě nic na půdě EU projednat nestihne, ale zákonodárci budou mít čas si přečíst DSA a zjistí, že tam žádné potírání dezinformací není. Pravidla DSA obsahují mechanismus nahlášení nezákonného obsahu. Ne jakéhokoliv obsahu, ale pouze takového, který je nezákonný (např. dětská pornografie). Naopak pokud platforma, subjekt regulovaný DSA, udělá chybu, lze se proti smazání příspěvku odvolat, využít mimosoudní řešení sporů či soudu. Ke zvýšení transparentnosti v chování velmi velkých platforem (typu Facebook, X) má přispět jejich nová povinnost posuzovat rizika, která jsou s jejich službou spojena a případně následně přijmout opatření pro jejich zmírnění. Blokovat přijetí návrhu zákona o digitální ekonomice s argumentací boje proti cenzuře je střelbou na falešný cíl.

V systému Poslanecké sněmovny jsou k tomuto návrhu nahrány tři pozměňovací návrhy. Dva pozměňováky pana poslance Adamce cílí na snížení stropu sankcí za přestupky související s šířením obchodních sdělení a za porušení povinností vycházejících z nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online na částku 10 mil. Kč.

Rozhodně zajímavější je pozměňovací návrh dua poslanců Karla Haase a Martina Baxy, který se snaží do českého právního řádu uvést institut tzv. dynamických blokovacích příkazů. Cílem tohoto nástroje má být „zamezení opakovanému porušování práv na různých místech na internetu“. Slovy odůvodnění „Dynamické blokovací příkazy tak účinně řeší i případy, kdy se bezprostředně po vydání rozhodnutí zpřístupní obsahově prakticky stejná internetová stránka s jiným doménovým jménem a/nebo jinou IP adresou. Jinak řečeno, na rozdíl od „obyčejných“ blokovacích příkazů, které se vztahují pouze na taxativně vymezený výčet internetových stránek s protiprávním obsahem identifikovaných v přítomnosti a minulosti, které se přesně vymezují v návrhu na nařízení předběžného opatření či v žalobě, dynamické blokovací příkazy se vztahují i na ta stránky, IP adresy či jiná místa, které v době vydání rozhodnutí soudu nejsou, a ani nemohou být identifikována (neboť ještě nevznikla).“

Navrhovatelé předpokládají, že poskytovatel připojení bude blokovat protiprávní obsah ve spolupráci s držitelem autorských práv, který jej bude o výskytem protiprávního obsahu informovat (automatizovaným sdílením notifikací o výskytu protiprávního obsahu on-line v reálném čase). „Tuto faktickou spolupráci není třeba svazovat právní úpravou, neboť se děje v rámci soukromoprávních vztahů a obě strany jsou k ní motivovány samy od sebe“. A to je právě jen z problémů tohoto pozměňovacího návrhu. Text návrhu zákonného ustanovení rozhodně neobsahuje jasný legální popis chtěného chování, který je popisován v odůvodnění. Což je pro adresáta normy – poskytovatele přístupu k internetu – nejasné, zmatečné a zneužitelné.

V masovém měřítku to nikdy nebyla zase až tak populární internetová technologie. Možná jste o ní do dnešního dne dokonce ani neslyšeli. To je však škoda, protože stále je tu s námi, má co nabídnout, ba co více, existují pádné důvody, proč ji používat. Co RSS umí, jak funguje a proč byste se o ni měli zajímat?

Biologové objevili nového korýše ze skupiny stejnonožců. Dorůstá okolo třiceti centimetrů, žije ve věčné tmě a vypadá jako hlavní záporák z Hvězdných válek. Má ovšem smůlu. Místní ho považují za delikatesu.

Společnost Google ve středu zařadila Česko do další vlny zemí, kde mají uživatelé chatbotu Gemini možnost úkolovat hlasem a dostávat hlasovou odpověď v rodném jazyce. Mezitím firma poskytla investici ve výši jedné miliardy dolarů konkurenčnímu vývojáři jazykových modelů, společnosti Anthropic, a navýšila tak svou investici.

Před 1 650 lety se v Evropě daly do pohybu barbarské kmeny. Skončilo to zánikem Západořímské říše. Dnes možná zažíváme něco podobného v digitálním prostoru.

Vědci z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni vyvinuli pro hasiče chytré boty a rukavice, které umí sledovat jejich pohyb. A to i bez signálu GPS. Systém je dokáže navést k ohroženému člověku nebo je navigovat do bezpečí. Novinku s lokalizačním a navigačním systémem nyní vývojáři uvádějí do praxe.

Z letadel světa se na vrcholu technologického žebříčku pohybují i současné americké prezidentské speciály Boeing VC-25A. Podívejme se nejen na ně, ale i na jejich předchůdce a také připravované nástupce. Dozvíme se například, který prezident jako první použil na služební cestu letadlo či který při odletu domů zapomněl na letišti maminku.

Všichni přední výrobci procesorů představili na veletrhu CES 2025 své novinky, které aktuálně míří do notebooků a desktopů. Přinášíme velmi stručný přehled, na které čipy se můžeme v příštích měsících těšit.

Stane se vám, že chcete smazat zálohu složky, ale co čert nechtěl, nejste si jisti, zda se v ní přeci jen omylem nenachází nějaký zapomenutý originál. Synchronizér složek nelze použít, soubory se válí porůzně rozesetý – jeden skončil v složce backup, druhý ve složce archiv a kdo ví, co všechno je v šestigigové složce lze_smazat. Máte dvě možnosti. První, kterou zvolí většina lidí, je nechat zálohu navždy válet na disku. Druhá je použít program na odstranění duplikátů. Jedním z takových je deduplidog. Co umí a čím se liší od dalších deduplikačních softwarů? Pojďme se podívat, jak vypadá.

Bezpečná složka originálů

Nastavíme --original-dir jako bezpečné místo našich originálů, vůči kterým porovnáváme a s kterými se nic nesmí stát, a jako akci zvolíme --rename, přejmenování. Program proleze nejprve originály, nacachuje si je a porovnává s nimi jeden soubor za druhým v pracovní složce (té, která je podezřelá na výskyt duplikátů).

deduplidog --work-dir folder1 --original-dir folder2 --rename

Výsledek rychlé analýzy.

V každém okamžiku program vypisuje, co se děje. Zde hlásí, že se hledají soubory s totožným jménem, datem a velikostí, ale nekontrolují se vadné sektory na disku.

Co s nalezenými soubory? Máme na výběr soubory buď odstranit, nahradit symlinkem, nebo přejmenovat. Ale i pokud jednu z akcí zvolíme, ve výchozím nastavení se nestane nic. Spustí se jen běh na prázdno. Až kdybychom zde k --rename připsali přepínač --execute, duplikované soubory by se přejmenovaly – před jejich jméno by se doplnil znak fajfky, aby bylo jasné, že tyto soubory byly označeny za duplikáty.

A žádný strach, případný již dříve existující soubor s fajfkou by přepsán nebyl, smyslem přejmenovávání je, aby nedošlo ke ztrátě dat, ani datové struktury. Duplikáty pak snadno naleznete příkazem find . -name "✓*".

Ještě bezpečnější možností je --inspect, kde program pouze vypíše seznam příkazů na řešení duplikací. Ty můžete po uvážení spustit sami.

Akce --inspect nám generuje příkazy pro bash.

V GUI okně jsme informováni, podle čeho se hledá – opět se jedná o rychlé hledání bez kontrolních součtů crc32.

Přepínač –inspect nám na obrazovku či do souboru vypsal všechny akce, které si můžeme pustit sami, abychom měli změny plně pod kontrolou. Zde je dog1.jpg jediný podezřelý soubor ze šesti možných a jeho přejmenováním, to je ten řádek s příkazem mv -n ..., ušetříme 42 kB.

Vyhledávání obrázků

Silnou stránkou programu je prohledávání podobných médií – obrázků a videí. Pomůže v situaci, kdy jste obrázky zmenšili (nebo stáhli z webu) a nyní si chcete nechat pouze originály v původní kvalitě. Slouží pro to přepínač --media-magic, který způsobí, že se nehledí k velikostem ani datům souboru – vždyť zmenšený obrázek má (skoro) vždy menší velikost. A pokud se změnil jeho formát z avif na jpg, nemůžeme spoléhat ani na jméno, proto se nezohledňuje ani přípona. Program každému obrázku se spočítá hash hodnotu, přes kterou odhaduje podobnost obsahu s jinými soubory.

V následujícím případě připojíme --accepted-img-hash-diff, aby práh podobnosti byl tolerantnější. A pojďme dat ještě parametr --ignore-name, díky čemuž program odhlédne i od jmen souborů. Porovná tak každý s každým, takže odhalí stejný obrázek v souborech jiných názvů, dog2_smaller.jpg a dog2.jpg.

deduplidog --media-magic --accepted-img-hash-diff 3 --ignore-name --replace-with-symlink

Deduplidog umožňuje rozpoznat zmenšené obrázky či videa překonvertovaná do jiného formátu. Nesrovnalosti

Jak vidíte, program po spuštění nezačne zběsile promazávat váš disk, nalezené změny vám podává jednu po druhé. K tomu slouží přepínač --confirm-one-by-one, který je ve výchozím nastavení zapnutý. Máte tak čas si rozmyslet, zda před sebou máte opravdový duplikát, nebo falešný nález. Program navíc aktivně hledá nesrovnalosti, jež byste mohli ocenit. Pokud je velikost údajného duplikátu větší nebo má starší časové razítko, vyvolá se varování a místo tlačítka Yes na potvrzení změny se vám nabídne No, aby nedošlo k mylnému zásahu.

Časová tolerance

Vyvoláte-li nápovědu pomocí --help, program na vás zaňafá několika zajímavými vlastnostmi. Jednou z nich je přepínač --tolerate-hour. Při přesouvání mezi souborovými systémy a letním časem se v praxi často stane, že soubory skončí posunuty o hodinu. Díky deduplidogu stále porovnáváte soubory, které mají (např.) stejné jméno a čas, ale ten čas už se může o hodinku dvě lišit.

Různá rozhraní

Protože využívá mininterface, běží jak z příkazové řádky, tak v terminálu, tak i v grafickém rozhraní. Předvyplňování v terminálu lze nainstalovat prostým deduplidog --integrate-to-system.

Jestli ještě nemáte svůj oblíbený deduplikátor, dejte šanci našemu pejskovi.

Počátek nového roku je obdobím, kdy si stanovujeme nové vize, cíle a často plánujeme, co by v uvedeném roce šlo začít nově, jinak, co zlepšit či změnit. Mnoho lidí, již když „Vánoce, Vánoce odcházejí“, vyrazí nejen vstříc posilování těla – sportovištím a fit-centrům, ale vytváří si například i nejrůznější wish boardy toho, co by v uvedeném roce chtěli prožít či podniknout. V pracovním prostředí se také často řeší roční plány v návaznosti na bilance z předchozího roku. Celkově je to tedy prostor pro nové začátky.

Rok 2025 přináší mnoho příležitostí i výzev v oblasti internetové i kybernetické bezpečnosti, stejně tak jako v oblasti digitálního vzdělávání.

Jednou z klíčových událostí, která nás v brzké době čeká, je Den bezpečnějšího internetu, jenž připadá na 11. 2. 2025. Tento den i měsíc představuje ideální příležitost, jak zapojit všechny generace do společné kampaně i debaty o tom, jak se na internetu pohybovat co nejbezpečněji a nejzodpovědněji.

Technologie se vyvíjejí neuvěřitelně rychlým tempem a rok 2025 slibuje opět nové výzvy v oblasti kvantových počítačů, umělé inteligence, digitalizace, SMART technologií i přístupů. Tyto pokroky nabízejí řadu příležitostí, například další deep učení i rozvoj vzdělávání prostřednictvím digitálních nástrojů, které umožňují efektivnější a interaktivnější výuku. Virtuální realita či simulace mohou napomoci například s tréninkem odborných dovedností a praxe, zatímco umělá jazykové modely a AI personalizovaná prostředí i aplikace dokážou zrychlit i zefektivnit zprostředkovávání obsahů pro tyto procesy učení.

Internet navíc poskytuje platformu pro sdílení jak znalostí, tak i zkušeností mezi mladšími i staršími generacemi, čímž podporuje mezigenerační propojení. Digitalizace také usnadňuje start pokročilejších možností i efektivních projektů v nejrůznějších odvětvích – obchodu, službách, e-govermentu.

S příležitostmi přicházejí i nové a nové výzvy. Digitální svět nás nutí řešit otázky spojené s digitální identitou i stopou, prevencí před šířením pornografie a nelegálního obsahu, zneužíváním, kyberšikanou, násilím i agresí. Stejně tak ochrana i bezpečností dat je stále klíčová součást prevence před podvodnými jednáními, kterých bohužel neubývá. V oblasti prevence a osvěty proto tedy není práce téměř nikdy skončena. Pro efektivitu chodu celého ekosystému je nutno neúnavně vytvářet rovnovážný prostor pro vzdělávání a inovace reagující na nové technologie i učící se procesy.

I přes značné možnosti prevence, vzdělávání i osvěty nejsme stoprocentně rezistentní a tím pádem nemusíme být vždy schopni dokonale ochránit svůj kyber-bezpečnostní perimetr. Problém mohou představovat také generační rozdíly, kdy mladší generace mají k internetu a technologiím snazší přístup, zatímco starší lidé se mohou potýkat nejen s předsudky a nepochopením, ale i s nižší schopností využití škály, které dnes technologie nabízejí. Každá generace upřednostňuje jiný obsah a je schopna pojmout různorodou úroveň technologických inovací. Z tohoto důvodu stále existují digitální nerovnosti i propasti.

Den bezpečnějšího internetu se společným mottem více než 180 zemí světa zní: „Společně pro lepší internet.“ V České Republice můžeme tuto vizi i misi posílit i o dlouhodobě udržitelný rozměr budování digitální důvěry a odolnosti napříč generacemi. Den bezpečnějšího internetu nám prvořadě připomíná potřebnost a důležitost odpovědného chování na internetu.

Pro jednotlivce, rodiny i školy je to tedy ideální příležitost uspořádat společné aktivity, kde se rodiče i děti naučí základům bezpečného pohybu v online prostředí. Školy mohou do výuky zařadit témata kyberbezpečnosti i kyberprevence a využít interaktivní nástroje k přiblížení tematiky již
i nejmenším dětem, žákům a studentům. Pro seniory jsou vhodné vzdělávací prezentace i workshopy, které jim pomohou se lépe i prakticky orientovat v digitálním světě.

Každý z nás si může vytvořit svůj vlastní wish board „bezpečnějšího internetu a networkingu“ v této oblasti. Začátek roku 2025 je proto skutečně tím nejlepším odrazovým můstkem, abychom mohli udělat opět o krok víc směrem k odpovědnějšímu i bezpečnějšímu internetu. Ať už jsme děti, dospělí, rodiče, senioři, odborníci, širší veřejnost, každý z nás můžeme přispět pomoci budovat takové internetové prostředí, které je bezpečné a přínosné pro všechny.

Digitální a informační agentura (DIA) rozeslala do meziresortního připomínkového řízení materiál s názvem „Preferovaná varianta realizace evropské peněženky digitální identity“. Česká republika jako členský stát EU má povinnost na základě revidovaného nařízení eIDAS, které nabylo platnosti 20. května 2024, zajistit poskytování alespoň jedné evropské peněženky digitální identity (EUDIW) a to do konce roku 2026. Je proto logické, že gestor „nařízení eIDAS 2“ (DIA) začíná diskuzi o způsobu adaptace povinnosti z nařízení v českém prostředí.

EUDIW má umožnit občanům v EU snadno a bezpečně prokazovat svou identitu a další údaje online (funkce dnešní elektronické identity) i offline (v Česku funkce tzv. eDokladů). To by mělo zahrnovat přístup k vybraným digitálním službám, například při založení bankovního účtu, podepisování dokumentů nebo při cestování. Pro české uživatele přibude jedna nesporná výhoda, že se zbaví zmatečné terminologie eObčanka vs eDoklady (případně eDokladovka ve verzi prototypu).

Podle DIA bude EUDIW rozšířením konceptu dnes existujících digitálních dokladů na celoevropskou úroveň. Zatímco eDoklady slouží výhradně pro národní účely a umožňují ukládání a sdílení digitálních verzí dokladů pro prezenční prokázání totožnosti, EUDIW nabídne možnost přeshraničního využití a přístup k širokému spektru služeb v celé EU online, případně prezenčně, kde to bude možné. EUDIW bude také vybavena pokročilejšími bezpečnostními funkcemi a širšími možnostmi pro elektronickou identifikaci a autentizaci.

Předkládaný materiál edukativně shrnuje přínosy EUDIW pro občany, veřejnou správu a soukromé subjekty. Mezi tyto výhody patří snadný přístup ke službám v rámci EU, lepší ochrana osobních údajů, podpora rozvoje digitálních služeb a prevence podvodů, snížení nákladů na ověřování a s tím související evropské řešení pro prokazování totožnosti, které by umožňovalo nepoužívání služeb třetích (neevropských) stran.

O jakých variantách tedy vláda bude rozhodovat? DIA předkládá tři varianty zajištění klientské části a při pozorném čtení materiálu se zdá, že samotná agentura neměla v průběhu přípravy materiálu úplně jasno, která z variant má být tou preferovanou. DIA v materiálu porovnává výhodnost variant, kdy poskytovatelem klientské části EUDIW je

a) stát,

b) soukromý subjekt formou koncese,

c) subjekt s majetkovým podílem státu.

Varianta, kdy poskytovatelem EUDIW je přímo stát, je sice hodnocena jako cenově nejméně výhodná, nicméně tato cena je vykoupena faktem, že všechny součásti peněženky jsou provozovány státem a jsou pod jeho plnou kontrolou. Stát bude odpovědný nejen za správu identit, ale také za provoz bezpečnostních systémů a technickou infrastrukturu. Chybějící know-how v dané oblasti by stát musel řešit pomocí dodavatelů.

Druhou variantu, kterou DIA předkládá, je model koncese, kdy soukromý subjekt získá za předem stanovených podmínek v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek koncesi a poskytuje tak EUDIW z pověření členského státu. Česko by tak pověřilo soukromou firmu vývojem a provozem digitální peněženky EUDIW výměnou za právo spravovat systém pro předem definovanou dobu. Součástí podmínek by bylo právo realizovat komerční příjmy ze souvisejících činností. Poskytovatel služby by sice nesl provozní riziko, ale inkasoval by platby od uživatelů za službu, kterou poskytuje. Podle DIA by si stát nechal kontrolu nad právními, bezpečnostními a legislativními aspekty, zatímco soukromý poskytovatel by nesl náklady na vývoj, technickou správu, inovace a každodenní provoz.

V případě, že by poskytovatelem byl subjekt s majetkovým podílem státu, tedy zvažovaná třetí varianta, by spolupráce byla postavena na IPPP modelu. Toto institucionální zakotvení by tvořil nový subjekt s majetkovou účastí státu a soukromého kapitálu. DIA výslovně uvádí, že by se nejednalo o státní podnik. Obchodní společnost, ve které by měl stát majetkovou účast a významné rozhodovací právo v podobě obdoby tzv. zlaté akcie, ve které by stát poskytl závazek provozu na 10 let, zatímco soukromý sektor by dodal počáteční investici a know-how pro EUDIW. Výhodou této varianty by bylo doplnění dlouhodobé stability, kterou by poskytl stát, výhodami technologických inivací ze soukromého sektoru. Jako nevýhodu této varianty DIA uvádí, že model IPPP není v Česku příliš prozkoumán a není jasný právní rámec pro jeho realizaci. Podle DIA je tento model cenově nejvýhodnější (byť v další části materiálu DIA uvádí, že „nákladový rozdíl mezi variantou KONCESE a SPOLEČNÝ PODNIK není dle této analýzy významný, nicméně může být ovlivněn na jedné straně soutěží v rámci koncesního řízení, na druhé straně ochotou akceptovat přísné, státem stanovené podmínky pro vstup do společného podniku.“).

Při srovnání cenových kalkulací staví proti sobě DIA koncesní model a model „stát“. Varianta společný podnik není posuzovaná zřejmě z důvodu tvrzení, že tato varianta je limitovaná kvůli časovému aspektu a stávající legislativní rámec. V kalkulaci tak model koncese vychází rozpočtově na 84 mil. v roce 2025 (150 mil. na konzultační a odborné IT služby je zajištěno) a 402 mil. v roce 2026. Státní model vychází na 430 mil. v roce 2025 a 769 mil. v roce 2026. Od roku 2027 DIA předpokládá roční provozní náklady v koncesní variantě ve výši 351 mil. Kč (z toho 328 mil. Kč má tvořit poplatek koncesionáři) vs 282 mil. Kč ve variantě, kdy je provozovatel stát. Bližší rozpad nákladů bohužel materiál nenabízí.

Obr. č. 1: Náklady varianta koncese, zdroj DIA

Obr. č. 2: Náklady varianta stát, zdroj DIA

Pro výsledné doporučení DIA porovnává náklady na dobu pěti let (TCO), ze kterých vychází jako preferovaná varianta koncesní model (1,689 miliardy Kč) oproti státní variantě (2,195 miliardy Kč). Porovnání s náklady na 10 let chybí, stejně jako bohužel chybí alespoň základní parametry koncese. Bude vydávaná na 5 let? 10 let? Jak se bude řešit případný exit držitele koncese z českého trhu? Je také škoda, že materiál vyřadil zcela z posuzování variantu společného podniku, když podle daného modelu by TCO na 5 i 10 let vycházel nejlépe. Nicméně DIA si nechává v materiálu pootevřená zadní vrátka pro variantu „stát“, když připouští automaticky využití této varianty v případě selhání koncesního řízení. Jestli je to míněno jen jako bič pro vyjednávání o podmínkách koncese, nebo je to reálná varianta, se můžeme jen dohadovat.

Zajímavá debata k tomuto materiálu se rozeběhla pod postem Kamila Zmeškala na síti X. V reakci na některé obavy zde DIA vyvrací, že by preferované řešení vedlo k monopolizaci  EUDIW a „nijak neomezuje potenciální možnosti dalších subjektů nabízet vlastní evropské peněženky digitální identity, pokud splní požadované technické, bezpečnostní a certifikační podmínky.“ Formálně je to pravda, ale asi si umíme představit, jak se bude rozhodovat běžný uživatel, babička z Orlických hor, až držitel koncese spustí kampaň, že on je ten jediný, státem pověřený, poskytovatel EUDIW.