Hosting

Přihlášení

Služební cesty od stolu ve 3D. Virtuální veletrhy mohou vypadat jako hra

Svět techniky - Čt, 03/04/2021 - 12:24
Virtuální výstavy, konference a veletrhy byly v posledních měsících nezbytností. Pokud budou fungovat i po pandemii covidu-19, zřejmě je čeká další vývoj. Jak by takové akce mohly v budoucnu vypadat?

Tahle by mohla být hitem. Nejlevnější „supergrafika“ od Nvidie v testu

Svět techniky - Čt, 03/04/2021 - 11:13
Otestovali jsme zbrusu nový základní model grafické karty řady RTX30XX od Nvidie, RTX3060 a pro srovnání přidali i o trochu dražší RTX3070. Obě nabízí hraní na maximální detaily v QHD rozlišení, vyšší model si u leckterých titulů troufne i na 4K. Problémem však i nadále bude brutální nedostupnost na trhu.

Prototyp velké lodi SpaceX konečně úspěšně přistál, pak však vybuchl

Svět techniky - Čt, 03/04/2021 - 09:33
Společnost SpaceX provedla další test prototypu, z nějž vznikne budoucí velkokapacitní loď Starship. Ten současný měl označení SN10 a byl zatím nejúspěšnější. Na rozdíl od předchozích modelů se mu podařilo i přistát, byť to bylo patrně tvrdší přistání, což mohlo způsobit pozdější výbuch.

Legendární přehrávač VLC slaví dvacet let a chystá změny

Svět techniky - Čt, 03/04/2021 - 01:00
Už jako studentský projekt se stal jednou z celosvětově nejpopulárnějších aplikací. Denně ho používají stovky milionů uživatelů k přehrávání multimédií, aniž by svým vývojářům přinášel obrovské zisky. Multiplatformní přehrávač VLC nedávno oslavil dvacáté výročí a připravuje změny.

Před 100 lety začalo protibolševické Kronštadtské povstání

Svět techniky - St, 03/03/2021 - 01:05
28. února 1921 fakticky začalo slavné Kronštadtské povstání sovětských námořníků proti bolševické vládě. Naplno pak propuklo v březnu a skončilo popravami rebelujících.

Ferrari, Slon i Krokodýl. Kolejoví siláci vyjeli na Gotthardskou dráhu

Svět techniky - St, 03/03/2021 - 01:00
Železnice přes Gotthardský průsmyk se svými rampami se sklony až 27 promile a oblouky o poloměru pouhých 300 metrů potřebovala neobvykle silné stroje, které projedou hladce množství serpentin. Společnost si nechala vyrobit první lokomotivy u zkušených zahraničních lokomotivek.

Online služby umí převést i upravit PDF soubory. Nově i Adobe

Svět techniky - Út, 03/02/2021 - 01:00
Převádět, měnit pořadí stránek, vyplňovat a dělat další úpravy nebylo s PDF soubory nikdy úplně snadné. Existuje přitom řada neplacených programů a také online nástrojů, které si s tím částečně poradí. A po letech to umí i samo Adobe.

81 hodin na jedno nabití? I dostupná bezdrátová sluchátka umí překvapit

Svět techniky - Út, 03/02/2021 - 01:00
Vyzkoušeli jsme dvoje náhlavní bezdrátová sluchátka s cenou kolem 2 000 Kč, novinku Sennheiser HD 250BT a osvědčený model ATH-SR30BT od AudioTechnica. Nejsou si příliš podobná, ale oboje mají něco do sebe.

Den bezpečnějšího internetu 2021: Nechme mluvit čísla

Svět internetu - Po, 03/01/2021 - 10:55

Během Dne bezpečnějšího internetu, který proběhl 9. února, jsme na našich sociálních sítích zveřejnili několik zajímavých dat a statistik, které vzešly z našich projektů věnujícím se přímo nebo z velké části (kyber)bezpečnosti a zodpovědnému chování na Internetu. Nejprve možná začněme těmi, jejichž aktivity jsou zaměřené na zlepšení online bezpečnosti dětí v České republice a spadají pod hlavičku Safer Internet Centra (SIC) – projekty Bezpečně na netu a horká linka STOPonline.cz, a potom se blíže podívejme na data získaná díky síti bezpečných routerů Turris.

Bezpečně na netu během roku 2020

Tento osvětově vzdělávací projekt se zaměřuje na prevenci rizikového chování na Internetu. V rámci něho vznikají materiály určené žákům a studentům a metodické materiály pro pedagogy, rodiče a preventisty. Většinu času však tráví kolegové přímo v terénu, protože objíždí školy a jiná vzdělávací a výchovná zařízení. Jak je z grafu patrné, bohužel pandemie COVID-19 měla na tuto část jejich práce jistý dopad, přesto všechno se však podařilo, buď online nebo prezenčně, uskutečnit přednášky na 83 školách a zrealizovat 15 dalších osvětově vzdělávacích akcí, kterých se dohromady zúčastnilo 2 360 posluchačů.

Za poslední rok měl COVID-19 také vedlejší efekt, který se odrazil na online chování dětí. „Můžeme pozorovat, že děti od loňského roku tráví až o jednu čtvrtinu více času na počítači a Internetu. Je to zcela pochopitelné, protože se na něm učí, ale i relaxují. Z těchto důvodů sílí některé trendy v jejich chování, jako jsou experimentování s různými aplikacemi a sociálními sítěmi nebo navazování nových vztahů s neznámými lidmi. Zajímavým trendem je zvýšená poptávka od rodičů, kteří se snaží získávat informace, jak zajistit svým dětem bezpečí v on-line světě. Negativním jevem, který se ale do statistik projeví až s velkým časovým odstupem, obvykle šest měsíců až rok, je zvýšený výskyt domácího násilí a tím navazujících problémů, které děti často v poslední době zmiňují,“ uvádí Martin Kožíšek, hlavní koordinátor projektu.

Během roku měli díky pandemii kolegové více času na přípravu koncepcí a jiných populárně vzdělávacích aktivit. Jedna z takových proběhla na podzim roku 2020 ve spolupráci s kolegy z linky STOPonline.cz a s největším mediálním domem v České republice. Kolegové připravili bannerovou kampaň s názvem „Nahota na internet nepatří“, která upozorňovala na digitální stopu, kterou (ne)vědomě vytváří rodiče svým dětem. Jedná se zejména o zveřejňování obsahu s dětskou nahotou, pornografií a citlivými informacemi. Kampaň měla téměř pět milionu zobrazení a z toho jich bylo 1,9 milionu unikátních. Dále v průběhu roku pokračovala vzdělávací a osvětová kampaň související se seriálem #Martyisdead, který od premiéry zhlédlo již přes milion a půl diváků a posbíral několik ocenění v čele s mezinárodní televizní cenou Emmy.

Pokud se chcete o tématu bezpečného chování na Internetu dozvědět více, doporučujeme zavítat na stránky projektu Bezpečně na netu nebo můžete absolvovat některý z nabízených kurzů v rámci Akademie CZ.NIC.

Rok 2020 na horké lince STOPonline.cz

Druhý projekt pod křídly SIC je linka STOPonline.cz, která je určena k hlášení nezákonného obsahu na Internetu a je provozována na základě memoranda s Národní centrálou proti organizovanému zločinu a Policií České republiky. V roce 2020 přijala celkem 2 689 hlášení, což je o 535 případů méně než v předešlém roce. Díky stále se zlepšující analytické práci operátorů bylo nahráno do mezinárodní databáze ICCAM celkem 393 nahlášených stránek. Dále bylo postoupeno k dalšímu prošetření 254 incidentů Policii České republiky a celkem 30 případů bylo předáno k řešení poskytovatelům internetového připojení (ISP), díky kterým je možné nelegální obsah velmi efektivně odstranit.V meziročním srovnání pak můžeme zaznamenat výrazný pokles hlášeného počtu stránek s dětskou pornografií. Klesající trend lze však sledovat i u dětské erotiky, dětského nudismu, pornografie, která je volně přístupná dětem, ale i terorismu. Naopak stoupl počet případů groomingu, drog a rasismu a xenofobie.

„Pokud se podíváme na loňskou křivku hlášených incidentů, zjistíme, že rapidní pokles nastal současně s prvním nouzovým stavem a první pandemickou vlnou. V té době jsme obdrželi velmi málo hlášení. Toto období a následné prázdniny, kdy je dlouhodobě sledován menší počet hlášení, mělo vliv i na nižší meziroční čísla. V roce 2021 se dá předpokládat, že čísla opět stoupnou,“ komentuje statistiky Kateřina Vokrouhlíková, specialistka linky STOPonline.cz.

Možná vám zní v hlavě otázka, jak se vyhnout tomu, abychom se my nebo naši nejbližší ocitli ve statistikách linky STOPonline.cz. Odpověď se může skrývat pod pravidlem pět O – opatření, osvěta, ostražitost, opatrnost a ohleduplnost. Proto doporučujeme věnovat 16 minut času a oživit si základní pravidla se seriálem Jak na Internet v epizodách: Rizika sociálních sítí, Kybergrooming, Děti v on-line světě, Nelegální on-line obsah, Digitální stopa, Skryté nástrahy mobilních aplikací, Ochrana dětí na Internetu a Extremismus na Internetu. S nejmenšími se můžete pak společně zaposlouchat do audioknihy OnlineZOO.

Pokud jste narazili na něco, co si myslíte, že by se mělo ohlásit kontaktujte kolegy z linky STOPonline.cz a pokud jste se stali obětí některého z typů incidentů, nemáte možnost/nechcete se obrátit na rodiče, učitele nebo jiné blízké osoby, můžete s důvěrou kontaktovat Linku bezpečí.

Nyní uděláme obrat o 180 stupňů a přesuneme se k lehce techničtějším záležitostem, díky kterým se však dají odhalit také zajímavé (kyber)reálie a stojí za to se o nich zmínit.

Kdo se nachytal v síti Turris Sentinel?

Projekt Turris patří k technologickým projektům sdružení zaměřující se na bezpečnou domácí síť, kterou si může každý zařídit pomocí síťových zařízení Turris. Právě jednotliví uživatelé těchto zařízení jsou stavebními kameny samotného projektu, protože svým souhlasem s analýzou jejich routerů zprostředkovávají centrále neocenitelná data, která umožňují pružně reagovat na nejrůznější síťové hrozby a chránit tak všechny uživatele. Postupem času kolegové z týmu vyvinuli systém Sentinel, který dokáže celý proces lépe analyzovat, automatizovat, distribuovat a urychlit.

V systému sítě Turris jsou nastražené tzv. minipoty neboli falešné servery, díky kterým dokáže síť napodobovat (odborně řečeno emulovat) některé často zneužívané internetové služby. Cílem je nachytat útočníky, kteří si myslí, že útočí na službu opravdovou. Taková past poté umožní zjistit, jak se útočníci chovají, kdo vlastně jsou a na co útočí. Minipoty emulují pouze základní subset každého z protokolů – pouze vyžádají od útočníka jméno a heslo a pak spojení uzavřou. Nemůže tak dojít k ohrožení zařízení, na kterém past běží. Mezi sledované protokoly patří HTTP, FTP, SMTP a Telnet. Díky systému Sentinel jsme mohli vyhodnotit první data, z kterých můžeme vyčíst, že v roce 2020 byly nejvíce napadané minipoty protokolu SMTP, a to v 98 procentech, ostatní tři protokoly se dělí o pouhá dvě procenta.

A nyní už podrobnosti k jednotlivým měřením. Celkový počet útoků na síť Turris Sentinel byl 1 355 414 473. Uff…Jak je vidět v roce 2020 útočníci rozhodně nezůstali spát na vavřínech, nespěme tedy ani my!

Posviťme si na ně, o trochu víc. Níže je pro zajímavost zobrazen žebříček pěti TOP zemí, z kterých útoky pocházely a v jakém množství. Největší počet útoků byl z Ruska, jejich počet přesáhl jednu miliardu.

Jak jsme již naznačili o pár řádků výše, z výsledků měření můžeme odvodit, že v roce 2020 byly hlavními cíli útočníků e-mailové služby neboli protokol SMTP (v 98 % z celkového počtu). Níže vidíme, s jakými hesly se nejčastěji snaží útočníci prolomit údaje k těmto službám. Pokud používáte hesla jako jsou password, 123456 nebo třeba jen 123, měli byste je co nejdříve změnit! Pokud si nevíte rady, jak na to, poradí vám epizoda seriálu Jak na Internet, která je věnována právě bezpečným počítačovým heslům.

V souvislosti s daty ze sítě Turris Sentinel můžeme také zmínit počty incidentů Národního CSIRT České republiky, který v rámci roku 2020 řešil vyšší počet spamů, malwarů, phishingů, které se mohou šířit právě přes e-mailové služby. Obzvláště zajímavé bylo pozorovat nejenom nárůst phishingových útoků, ale i jejich zlepšení, co se technické stránky týče, především gramatické přesnosti. Dále narostl počet takzvaných portscan útoků, díky kterým mohou útočníci zjišťovat informace o službách, které jsou provozovány na jednotlivých portech. Často jde o přípravu na útok nebo zneužití služby.

Mysleme tedy více na zabezpečení svých domácích, ale i firemních sítí a e-mailů a přemýšlejme, co čteme a otevíráme.

Výše uvedená čísla útoků a incidentů pocházejí pouze z projektů sdružení CZ.NIC a jedná se tak o částečná data, nikoli celková, a to pouze za Českou republiku. Jak by ale vypadala statistika, pokud by se sečetla data ze všech zemí, které se zapojují do mezinárodního Dne bezpečnějšího internetu? Nejspíš by šla do několika miliardových počtů. Nejen proto je důležité si připomínat význam bezpečnosti na Internetu celoročně, nikoli jen v ten jeden den. Berme ho pouze jako další zmínku, díky níž zůstaneme bdělí. Ve sdružení CZ.NIC se věnujeme bezpečnosti Internetu den co den, a to jak v jednotlivých projektech, tak i při správě české národní domény, a jak ukázal letošní Den bezpečnějšího internetu, nejsme jediní. Budeme rádi, když se do naší práce zapojíte i vy, pokud narazíte na nezákonný obsah, stanete se obětí útoku či incidentu nebo narazíte na falešný e-shop, nahlaste to příslušným kolegům. Pokud vás zaujaly další naše aktivity, zamiřte na jejich webové stránky. #spolecneprolepsiinternet

The post Den bezpečnějšího internetu 2021: Nechme mluvit čísla first appeared on Blog zaměstnanců CZ.NIC.

Kategorie:

Britská „královna špionek“ varovala Jelcina před útokem KGB na parlament

Svět techniky - Po, 03/01/2021 - 01:00
Daphne Parková celých třicet let při své kariéře diplomatky měla druhou tajnou roli špionky MI6 v Hanoji, Moskvě a Kongu. Proč se jí přezdívalo královna špionek, píše v další ukázce ze své připravované knihy Karel Pacner.

STO OBJEVŮ: Virtuální svět internetu pomáhal armádě, pak pohltil Zemi

Svět techniky - Po, 03/01/2021 - 01:00
Původně ho používala armáda, pak univerzity, dnes každý z nás. Přes internet si brzy budeme vařit kafe i krmit psa. Seriál o nejvýznamnějších lidských objevech vydával Magazín Víkend.

Vitorazsko je české, radovaly se ze sčítání lidu před 100 lety Lidové noviny

Svět techniky - Ne, 02/28/2021 - 19:44
Z německojazyčného Vitorazska zmizeli před 100 lety Němci. Překvapivou skutečnost ukázalo první československé sčítání lidu.

Nejzajímavější československý letoun k obraně vlasti vznikal v Pragovce

Svět techniky - Ne, 02/28/2021 - 01:00
Výzbroj letectva ČSR byla před druhou světovou válkou tristní. Moderně řešené letouny domácí konstrukce vznikly příliš pozdě a v sezoně 1938/39 existovaly pouze v prototypech. Bezpochyby nejzajímavějším z nich byl pozorovací typ Praga E.51.

Než dorazí lidé. Robotický průzkumník Perseverance mapuje planetu Mars

Svět techniky - So, 02/27/2021 - 15:00
Perseverance už týden brázdí povrch rudé planety. Je to špička světové technologie, přesto kdyby na Mars vkročil živý geolog s kladívkem, dozvěděl by se za pár hodin více než Perseverance za roky průzkumu.

Jaká bude KSČ? Svou vizi sepsal před 100 lety Bohumír Šmeral

Svět techniky - So, 02/27/2021 - 10:21
Budoucí zakladatel KSČ Bohumír Šmeral naznačil před 100 lety koncepci zanedlouho založené partaje. Jeho důležitý text vydalo Rudé právo v neděli 27. února 1921.

Microsoft chce vrátit Windows 10 na výsluní, připravuje další vylepšení

Svět techniky - So, 02/27/2021 - 01:00
Aktualizace uživatelského rozhraní, vizuální omlazení, nové funkce, dynamický obsah a modernější operační systém. Toho bychom se měli dočkat v případě dalšího vylepšování operačního systému Windows 10.

Nadějná data. Stále přibývá dokladů toho, že vakcíny brání šíření viru

Svět techniky - Pá, 02/26/2021 - 01:00
Nadějné výsledky z posledních dní naznačují, že minimálně některé vakcíny proti viru SARS-CoV-2 výrazně zpomalují jeho přenos. Dalo se to očekávat, ovšem data zatím chyběla. Ani ta dosavadní nejsou zcela dokonalá.

Boeing, nebo Airbus? Rozdíly jsou obrovské pro piloty, ne pro cestující

Svět techniky - Pá, 02/26/2021 - 01:00
Stejně jako se fanoušci Sparty a Slavie neshodnou, který tým je lepší, v civilním letectví panuje značná neshoda v tom, zda jsou lepší letadla Boeingu, či Airbusu. Jak se liší z pohledu pilota, nám exkluzivně popsal letecký technik a pilot dopravních letadel Štěpán Kolomazník.

SpaceX už roky chytá části raket do sítí. Je to k něčemu?

Svět techniky - Pá, 02/26/2021 - 01:00
SpaceX už tři roky zachycuje „nosy“ svých nosičů do speciálních sítí. Splnila tato technologie očekávání?

Krátké vlny: Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou je ve finále

Svět internetu - Čt, 02/25/2021 - 09:49

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo pro jednání vlády finální verzi dokumentu s názvem „Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou“. Po měsících příprav a odborných diskuzích a vypořádání připomínek by po schválení vládou mělo Česko získat materiál, jehož existence je základní podmínkou podle návrhu evropské legislativy k fondům EU pro nové programovací období 2021-2027. Evropská komise se poučila z minulosti a pro čerpání finančních prostředků z EU fondů požaduje napřed plán, který má obsahovat analýzu stávajícího stavu, slabých míst i cíle podpory. Fair enough.

Definici sítě s velmi vysokou kapacitou („VHCN“) obsahuje už Evropský kodex pro elektronické komunikace, a tedy i návrh implementačního zákona o elektronických komunikacích, který v současné době stále čeká (od listopadu) na zahájení projednávání v Poslanecké sněmovně (na březnové schůzi má dobrou „pole position“, ale kovidová realita to může opět změnit).

Sít VHCN je definovaná jako „síť elektronických komunikací, která zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci včetně kolísání těchto parametrů. Výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se vnímání ze strany koncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě.“

Bližší návod, co považovat za sítě VHCN vydalo Sdružení evropských regulátorů (BEREC) v Guidelines on Very High Capacity Networks. V případě pevných sítí má definice podle stanoviska BEREC odpovídat výkonu sítě, který je rovnocenný výkonu dosažitelnému optickou sítí až po patu budovy s více bytovými jednotkami. V případě bezdrátových sítí je místem obsluhy základová stanice. Pokyny BEREC se pak detailně věnují čtyřem kritériím, z nichž alespoň jedno musí síť splnit, aby byla považována za VHCN. Jedná se o tato kritéria:

a) jakákoli síť poskytující pevné připojení optickým vláknem zavedeným k vícebytové budově,

b) jakákoli síť poskytující bezdrátové připojení s optickým připojením k základnové stanici,

c) Jakákoli pevná síť, která poskytuje koncovému uživateli službu přístupu k internetu s těmito parametry

Downlink data rate ≥ 1000 Mbps Uplink data rate ≥ 200 Mbps IP packet error ratio (Y.1540) ≤ 0.05% IP packet loss ratio (Y.1540) ≤ 0.0025% Round-trip IP packet delay (RFC 2681) ≤ 10 ms IP packet delay variation (RFC 3393) ≤ 2 ms IP service availability (Y.1540) ≥ 99.9% per year

d) Jakákoli bezdrátová síť, která poskytuje koncovému uživateli službu přístupu k internetu s těmito parametry

Downlink data rate ≥ 150 Mbps Uplink data rate ≥ 50 Mbps IP packet error ratio (Y.1540) ≤ 0.01% IP packet loss ratio (Y.1540) ≤ 0.005% Round-trip IP packet delay (RFC 2681) ≤ 25 ms IP packet delay variation (RFC 3393) ≤ 6 ms IP service availability (Y.1540) ≥ 99.81% per year

Proč je definice důležitá? Protože národní plán uvádí, že pouze sítě VHCN jsou předmětem podpory a rozvoje podle tohoto plánu.

Na začátku dokument shrnuje, jak je na tom Česká republika v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu v mezinárodním srovnání (17. místo v DESI hodnocení v roce 2020) a představuje situaci v ČR postavenou na geografickém sběru dat prováděném ČTÚ v roce 2019.

Podle těchto dat počet aktivních přípojek (tj. počet přípojek, na kterých je poskytována služba přístupu k internetu) za období 2015-2018 vykazuje trend postupného růstu.

Celkový počet aktivních přípojek, zdroj: MPO/ČTÚ

Zastoupení aktivních přípojek jednotlivých technologií se významně liší v závislosti na velikosti obce. V roce 2018 měla bezdrátová technologie v obcích pod 2 000 obyvatel větší než 50 % zastoupení. Tuto skutečnost vysvětluje MPO tak, že výstavba optických nebo jiných kabelových sítí elektronických komunikací v malých obcích je investičně nákladná (s extrémně dlouhou dobou návratnosti investovaných prostředků).

Zdroj: MPO

Národní plán si všímá i fenoménu neveřejných sítí, které dělí na
a) neveřejné sítě, které jsou součástí kritické infrastruktury,
b) neveřejné sítě veřejné správy, včetně národní infrastruktury pro vědu, výzkum a vzdělávání,
c) ostatních neveřejných sítí veskrze soukromého charakteru.

Ministerstvo průmyslu a obchodu poměrně odvážně stanovuje pravidla vztahu mezi veřejnými a neveřejnými sítěmi právě s ohledem na využívání veřejných zdrojů pro financování výstavby neveřejných sítí.

Principy těchto vztahů mají být:

  1. Investice z veřejných zdrojů do neveřejných sítí nesmí ohrozit existenci soukromých investic v dané lokalitě. Tyto neveřejné sítě vystavěné z veřejných zdrojů by neměly duplikovat již vybudovanou technickou infrastrukturu veřejných sítí, pokud tato potřeba nevyplývá např. z právní úpravy.
  2. Pro realizaci datových služeb (a to i neveřejných) by měla být, pokud vyhovuje danému účelu, využita kapacita již vybudovaných veřejných sítí tam, kde to nevylučuje např. právní úprava.
    Minimální doba udržitelnosti neveřejných sítí vybudovaných z veřejných zdrojů by měla být alespoň 15 let.
  3. Prostřednictvím neveřejných sítí postavených z veřejných prostředků by se neměly poskytovat bezplatně nebo za úhradu veřejné služby pro třetí osoby, tj. pro obyvatelstvo nebo podnikatelské subjekty.
  4. Před zahájením budování neveřejných sítí z veřejných prostředků je žádoucí, aby relevantní orgány státní správy nebo územní samosprávy rozpracovaly strategii výstavby, provozu a regulace neveřejných sítí, kterou zveřejní.
  5. Tyto poměrně odvážné principy doplňuje bohužel už nesměle šeptaným přáním, že by „bylo vhodné zpracovat národní koncepční záměr rozvoje neveřejných sítí“, bohužel už bez určení adresáta tohoto úkolu.

MPO také zvažuje přínos infrastruktury neveřejných sítích pro výstavbu sítí veřejných. Podle zpracovatele se jeví jako nezbytné, aby státní instituce, osoby hospodařící s majetkem státu nebo územní samosprávy zveřejňovaly informace a nabízely vhodnou fyzickou infrastrukturu ke sdílení nebo jinému užití za účelem usnadnění zavádění veřejných komunikačních sítí pro poskytování veřejných služeb elektronických komunikací. Ačkoliv to dává smysl, zůstává to bohužel jako bezzubé konstatování. Ale chápu, že silnější závazek by neprošel.

Plán v další části obsahuje analýzu poptávky, zejména hlavních socioekonomických aktérů. Poptávka institucí veřejné správy obsahuje diplomaticky řečeno nevyvážené potřeby (viz následující tabulka). Zatímco Ministerstvo vnitra má potřeby zkvalitnit bezpečnost a zlepšit kvalitu online video přenosů (budou na ulicích 4K kamerové systémy?), Ministerstvo zdravotnictví z obavy z kybernetických útoků nevyčíslovává své potřeby v rámci konektivity, ale pečlivě odkazuje na výběr projektů v rámci Digitálního Česka. Spokojené s připojením je Ministerstvo dopravy, SŽDC i ŘSD. Ministerstvo pro místní rozvoj by rádo zlepšení stávajících systémů Czech point, Kritického informačního systému i Monitorovacího systému rozvoje služeb v Centrech regionálního rozvoje (taky jsem nevěděl, že něco takového existuje). Na konektivitu si stěžuje Ministerstvo kultury. A zvláštní kapitolou je kolonka Ministerstva práce a sociálních věcí, kde se zdá, že se ajťáci na vyplnění tabulky vykašlali. Prostě MPSV nemá informace o budoucích službách, nezná požadavky na nové služby v budoucnu. Well done.

Přehled poptávky po službě připojení k internetu veřejných institucí včetně výhledu potřeb do budoucna, zdroj: MPO

Z tabulky MPO dále vyplývá, že tři úřady nemají žádné připojení k internetu. Máte nějaký tip, které úřady by to mohly být?

Následující tabulka uvádí stav připojení základních, středních a vyšších odborných škol podle dat Českého telekomunikačního úřadu. 153 škol má být bez internetu. Pokud je to pravda, přijde mi to jako děsivé číslo. Na jedné straně mluvíme o tom, že právo na internet je téměř základní lidské právo, na druhé straně zřizovatelé nejsou schopni zajistit připojení k internetu pro 153 škol. V roce 2019. Proč? Nežijeme někde za Uralem. Pokud mají být důvodem bariéry ve výstavbě sítí v odlehlých oblastech, tak tu Elon Musk se svým Starlinkem bude slavit úspěch.

Zdroj: MP

Kapitola pět národního plánu obsahuje strategické cíle a priority státu pro rozvoj sítí VHCN. Je jich celkem deset. Ministerstvo průmyslu a obchodu je na sebe přísné a stanovuje si ambiciózní cíle jako například:

  • vytvářet vhodné podmínky pro:
    – zajištění vysokorychlostního přístupu k internetu pomocí sítě VHCN ve venkovských a městských oblastech (minimálně 100 Mbit/s pro domácnosti, až 1 Gbit/s pro socioekonomické partnery),
    – zajištění výstavby neveřejných sítí budovaných ve veřejném zájmu,
    – zajištění připojení obcí přípojnými, případně i distribučními sítěmi na úrovni jednotlivých obcí,
    – zajištění optimálního rozvoje sítí 5G ve všech městských i venkovských oblastech a v hlavních dopravních koridorech,
    – pokrytí železničních koridorů včetně tunelů mobilním signálem;
  • hledat způsob řešení pokrytí provozních nákladů zejména socioekonomických aktérů.

Kapitola šest řeší, kdo to zaplatí. Odhadovaná celková suma investic nezbytných pro dosažení deklarovaných cílů pokrytí domácností sítěmi VHCN je přibližně 97 mld. Kč, a to bez zahrnutí již vynaložených soukromých investic s tím, že odhadová investiční mezera je vyčíslena na 15,3 mld. Kč. V případě 75 % míry podpory z veřejných zdrojů to vychází na dotační podporu ve výši cca 11,5 mld. Kč. Naštěstí tu máme Evropskou unii a ta na nějakou miliardu nekouká, jen je potřeba najít ten správný hrníček. Pro základní orientaci nám může posloužit tabulka s legendou z národního plánu.

Modelové využití fondů EU pro financování jednotlivých podporovaných aktivit, zdroj MPO

Některé finanční nástroje je možné použít jen v některých regionech, nebo se liší maximální míra spolufinancování. Kromě financí by dalšími opatřeními mělo být naplnění akčního plánu 2.0 k provedení nedotačních opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací, který byl schválen v roce 2019, nicméně národní plán zdůrazňuje a tlačí 2 opatření:
a) využití nově zřizovaných nebo významně renovovaných liniových staveb pro výstavbu sítí elektronických komunikací;
b) zásadní snížení výše úplaty za zřizování služebností pro umístění vedení veřejné komunikační sítě na pozemcích státu a územních samospráv.

Nejsem si však jist, zda v dnešní době budou samosprávy ochotny k těmto krokům (když ochota chyběla v minulosti). Uvidíme.

Mezi dalšími opatření ministerstvo vypočítává zřízení Aliance pro rozvoj a implementaci sítí 5G v ČR, fungování Broadband Competence Office v České republice, fungování jednotného informačního místa podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí a konečně spolupráci investorů a územních samospráv.

Realizaci projektů na podporu poptávky národní plán předpokládá téměř dva roky po úspěšné prenotifikaci schématu podpory u DG Competion. Opatření na straně nabídky (podpora výstavby) ve fázi schválení podaných projektů by mělo proběhnout do 29 měsíců od konce roku, ke kterému se vztahuje realizovaný sběr dat.
Je skvělé, že pro stát pracují lidi, kteří mají nějakou vizi a stát tak chce vůbec podpořit rozvoj sítí elektronických komunikací (pamatuji si dobu, kdy tomu tak nebylo), bohužel pokud si dokument přečtete v detailu, nezbavíte se dojmu, že trpí klasickou nemocí české státní správy – resortismem. A to je škoda.

The post Krátké vlny: Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou je ve finále first appeared on Blog zaměstnanců CZ.NIC.

Kategorie: