sales.cz

Jedna z nejznámějších komet při svých návštěvách Sluneční soustavy zanechává dostatek částeček, které nám dvakrát v roce umožní sledovat meteorický roj. Ten květnový s označením Eta Aquaridy už máme za sebou, vrchol podzimního označovaného za Orionidy nastane v noci na neděli.

Ve 20. letech 20. století se letectví začalo otevírat stále širší mase lidí. Ačkoliv zatím bylo výspou především armády, i civilní sportovní letectví se výrazně rozvíjelo. Poptávka stále rostla, a tak se zrodil plán na zřízení centrální pilotní školy, která by zastřešovala výcvik sportovních pilotů v Československu. Ovšem velkolepé plány se nakonec nepovedlo uskutečnit.

Švýcarské městečko Leuk, ležící vysoko v Alpách, je známé svými obřími satelitními parabolami, které jsou součástí telekomunikačního zařízení Leuk Teleport & Data Centre (dříve známé pod názve Signalhorn), které zajišťují satelitní televizní, rozhlasové, telekomunikační a datové služby.

V souvislosti s teroristickým útokem a zvěrstvy Hamásu, spáchanými v Izraeli, byla do východního Středomoří vyslána úderná skupina letadlové lodi USS Gerald R. Ford (CVN-78). Jedná se o prototyp nové třídy letadlových lodí, s řadou zásadních vylepšení proti předchozí třídě Nimitz. To s sebou nese celou řadu prvenství, ale také rizik.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zahájilo v krátkém sledu meziresortní připomínková řízení k dvěma zákonům, které výrazně upravují kompetence Českého telekomunikačního úřadu.

První změnu přináší čistě procesní norma návrh zákona o digitální ekonomice, který ustanovuje Český telekomunikační úřad do role digitálního koordinátora ve smyslu nařízení o digitálních službách (nařízení o DSA). Kromě toho je tento návrh částečným adaptačním předpisem k nařízení o správě dat. To ale není vše, návrh obsahuje i části z původní směrnice o elektronickém obchodu a nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb, protože po přijetí tohoto návrhu zákona přestane platit současný zákon o některých službách informační společnosti.

Jak uvádí ministerstvo, cílem návrhu zákona je zajištění správného fungování vnitřního trhu v oblasti digitální a datové ekonomiky prostřednictvím vytvoření jasného a předvídatelného právního rámce pro vymáhání povinností plynoucích ze souvisejících právních předpisů EU. K tomu by měl právě napomáhat digitální koordinátor. Spolu s ním dojde k rozšíření kompetencí také Úřadu na ochranu osobních údajů.

Návrh zákona upravuje certifikační proces pro instituty z DSA, a to pro

a) subjekt pro mimosoudní řešení sporu,

b) důvěryhodného oznamovatele a také pro

c) prověřeného výzkumného pracovníka.

Tyto certifikační procesy povede Český telekomunikační úřad.

Podle nařízení o správě dat bude úřad také vydávat poskytovateli služeb zprostředkování dat potvrzení o splnění podmínek pro zprostředkování dat. Zprostředkovatelé dat („data intermediaries“) mají být rozvíjejícím se typem služby v datové ekonomice, která propojuje nabídku a poptávku po datech. Úřad dále bude registrovat organizace pro tzv. datový altruismus a vést rejstřík uznaných organizací pro datový altruismus. O datový altruismus se bude jednat, pokud jednotlivci nebo firmy dobrovolně a bez odměny zpřístupní data, která vytvářejí, k použití pro cíle obecného zájmu (boj proti změně klimatu, zlepšení mobility, lepšího poskytování veřejných služeb atd.) Zpřístupnění dat je bez odměny, nicméně subjekty údajů mohou obdržet náhradu nákladů, které jim při zpřístupňování jejich údajů vzniknou.

Protože se jedná o adaptační normu, musí obsahovat kromě určení orgánů dozoru také část věnující se přestupkům a sankcím nicméně v mantinelech a hranicích, které stanovila evropská norma. V rámci dozorové činnosti návrh předpokládá, že zaměstnanci ČTÚ, kteří budou vykonávat kontrolní činnost, budou moci používat tzv. krycí prostředky (včetně krycích dokladů), které mají sloužit k zastírání skutečné totožnosti kontrolující osoby. Tento nástroj může již nyní využívat pracovník České obchodní inspekce. Do budoucna by možná stálo za úvahu využívání tohoto institutu sjednotit.

Jedná se o minimalistickou adaptaci a MPO odolalo všem vnitřním i vnějším pokušením návrh vylepšovat národním kreativním umem. Bohužel ten se zřejmě bude snažit prosadit v připomínkách od různých zájmových subjektů.

Druhý návrh zákona, který je v meziresortu a který upravuje kompetence ČTÚ, je tzv. technická novela zákona o elektronických komunikacích. Po diskuzích, které začaly již vloni v Poslanecké sněmovně, návrh přináší rozšíření kompetencí ČTÚ při rozhodování sporů mezi „operátorem“ a jeho zákazníkem. Nově bude ČTÚ tedy rozhodovat takové spory, pokud se týkají:

a) peněžitého plnění sjednaného v přímé souvislosti se smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to za služby nebo zboží, popřípadě jiná plnění, které nejsou službou elektronických komunikací, ale slouží k jejímu zřízení nebo zrušení, poskytování, provozu nebo údržbě, nebo podpoře, včetně sjednání výhody splátek, týká-li se takové sjednání alespoň v části jistiny úhrady podle § 129 zákona,

b) platby provedené na základě příkazu koncového uživatele osobou vykonávající komunikační činnost, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům a celková částka plateb provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům, a platba:
1. slouží k zaplacení za hlasové služby nebo digitální obsah, nebo
2. je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem,

c) úhrady za audiovizuální mediální služby na vyžádání a jiný digitální obsah, pokud je poskytován osobou vykonávající komunikační činnost jako doplňková služba k účastníkem sjednané službě elektronických komunikací, a rovněž úhrady za komunikaci na telefonní čísla s vyjádřenou cenou,

d) úhrady za koncové zařízení a zřízení koncového bodu sítě, pokud je součástí balíčku podle § 63c.

Tyto spory o nezaplacené SMS jízdenky, dotovaná koncová zařízení atd., doposud rozhodují obecné soudy (pokud se operátoři rozhodnou částku na dlužníku vymáhat) a navrhovaná změna přináší sjednocení rozhodování sporů a  fakticky přinese úsporu jak státu, věřiteli, ale i dlužníkovi. ČTÚ již nebude muset přerušovat a zastavovat v části správní řízení a bude moci rozhodnout o celé nárokované částce.

Podmínkou samozřejmě je, že úhrada za výše uvedené služby musí být účtována společně s vyúčtováním za vlastní službu elektronických komunikací.

Druhou výraznou změnou této novely je zrušení Rady Českého telekomunikačního úřadu a nahrazení tohoto institutu modelem „předseda + dva místopředsedové“. Model kolektivního orgánu by měl být vystřídán modelem monokratickým, což není v podmínkách EU i České republiky nic neobvyklého. Asi bychom našli dost důvodů proč obhajovat jednu nebo druhou variantu, ať už je to efektivnější řízení úřadu spojené s odpovědností konkrétních osob a úspora finančních prostředků (v případě modelu „předseda-místopředsedové), nebo více kompetenčního vyvažování v případě, že by se předseda/předsedkyně zbláznil/la (v případě modelu Rada). Ve finále to bude o konkrétních lidech, kteří budou do těchto pozic jmenováni vládou na návrh MPO a bude tedy opět odpovědností vlády, aby zajistila výběr kompetentního vedení úřadu.

Z ryze technických částí novela zákona například rozšiřuje využití institutu individuálního oprávnění pro experimentální účely, upravuje dílčím způsobem zkoušky pro odbornou způsobilost podle § 26, rozšiřuje titul pro čerpání finančních prostředků úřadem z radiokomunikačního fondu a úpravu počítání úhrady v případě předčasného ukončení smluvního vztahu u spotřebitele a koncového uživatele (§ 63b).

Pokud budou návrhy zákonů schváleny, bude se jednat o největší změny od roku 2005, kdy ČTÚ získal pozici ústředního orgánu státní správy s kompetencemi nezávislého regulačního úřadu nad trhem elektronických komunikací a poštovních služeb. Přerod do regulátora „digitálního trhu“ nebude zřejmě bezbolestný, ale v současném propojeném digitálním světě je to nutný krok bez ohledu na evropská nařízení.

Možná ji nebudete provádět nikdy nebo až za dlouhé roky. Ale pokud aktuálně potřebujete odstranit případné problémy s Windows, vrátit mu zpět jeho výkon či přejít z jedné verze na jinou, potom se jí nevyhnete. Řeč je o instalaci, respektive přeinstalaci. Kterou možnost kdy zvolit?

Je to vlastně archaický displej. Vypadalo to, že výroba digitronů nenávratně skončila. Než se ji před 12 lety rozhodl v Březolupech vzkřísit Dalibor Farný. Začínal na koleně, dnes zaměstnává v zámecké manufaktuře osm lidí. Píše o něm magazín Víkend DNES.

Na konci září vydala Evropská komise zprávu “Broadbandové pokrytí 2022″, která obsahuje srovnání rozvoje vysokorychlostních sítí elektronických komunikací mezi lety 2021 a 2022. Jak si stojí EU a Česká republika? Zpráva slouží pro porovnání jednotlivých členských států při plnění cílů stanovených v politickém programu Digitální dekády. Konkrétně se jedná o cíl „Gigabitové připojení pro všechny do roku 2030“ a „alespoň 5G ve všech obydlených oblastech“.

Zpráva porovnává vývoj ve 31 zemí, kromě EU27 jsou v do porovnání zahrnuty Norsko, Island, Švýcarsko a Velká Británie.Co se týče technologií, zpráva zahrnuje porovnání rozvoje 11 technologií umožňujících vysokorychlostního přístupu k internetu – DSL, VDSL, VDSL2 vectoring, kabelový modem DOCSIS 3.0, kabelový modem DOCSIS 3.1, FTTP, FWA, LTE, 5G, 5G v pásmu 3,4-3,8 GHz a satelitní připojení.

Pokud se podíváme na celková čísla, meziroční nárůst dostupnosti těchto technologií vzrostl, i když u některých asi méně než by si Evropská komise přála. Skokanem roku je 5G pokrytí ve venkovských oblastech, z 32,7 % v roce 2021 se dostalo na 51,5 % v roce 2022. Služby 5G byly dostupné pro 81,2 % domácností (v porovnání s rokem 2021, kdy tyto služby byly dostupné pouze pro 15,4 % domácností). Tomuto vysokému číslu pomohlo zřejmě i využívání dynamického sdílení přiděleného rádiového spektra, které mobilní operátoři nasadili ve svých sítích. Slabinou této bilanční zprávy je fakt, že KPI pro 5G technologii žádným způsobem nezohledňují kvalitu poskytované služby.

Meziroční porovnání EU27

Jak je na tom Česká republika? Téměř 99,9 % domácností má přístup alespoň k jedné technologii poskytující vysokorychlostní přístup k internetu v pevném místě. Bohužel pro evropské statistiky Česko kulhá v rozvoji optické technologie a DOCSIS 3.1, kde zůstáváme pod evropským průměrem.

Česko porovnání podle technologií

Nejvíce dostupnou technologií (nepočítaje LTE a satelit) v Česku je stará dobrá DSL následovaná regionálními operátory, kteří v minulosti dostali trošku pohrdavé označení „wifináři“, protože začínali poskytováním služeb v nelicencovaných pásmech, ale postupem času někteří dokázali vybudovat kvalitní infrastrukturu a stali se předmětem akvizic větších a velkých hráčů. Do nákupního košíku si je „naklikával“ i ČEZ, který stále přešlapuje na prahu telekomunikačního byznysu. FWA technologie, kterou často provozují tito hráči je dostupná 85,1 % domácnosti, v EU je to „pouhých“ 67,9 % domácností.

Optika se bohužel rozrostla meziročně jen o 2,4 % na 37,4 % domácností. Zda jsou na vině mizerné stavební předpisy, nebo poptávka po této technologii už zpráva nerozvádí. Zpráva pouze uvádí, že v minulosti to byli právě malí a střední operátoři, kteří investovali do optických sítí, nyní konečně začali investovat i „přední hráči na trhu“. Nicméně je to asi málo, protože v porovnání s ostatními státy jsme i při započtení DOCSIS 3.1 uhráli pouze druhé místo… odzadu.

Porovnání FTTP a DOCSIS

A je v podstatě jedno, jestli bydlíte na Vysočině, ve Středních Čechách nebo na jihu…

FTTP a DOCSIS Česko

LTE hlásí pokrytí na 100 % domácností, 5G 82, 6 domácností a 5G v pásmu 3,5 GHz 42,3 % domácností. Nicméně, jak již bylo napsáno, report neřeší kvalitu 5G sítí. Takže místo statických dat v reportu Evropské komise lze použít data z měření Českého telekomunikačního úřadu dostupná na vizualizačním portálu.

V Česku se za poslední 3 roky přijala některá dílčí opatření, která měla zlepšit výstavbu broadbandových sítí. Člověk se až děsí, jak by hodnocení Česka dopadlo, kdyby tato dílčí opatření nebyla přijata. Na druhou stranu se ukazuje i možný nezájem na straně poptávky – jinými slovy „k čemu se hnát za gigabitovou společností, když mi na to moje domácí surfování stačí kvalitní 100 megabit.“

Prohlížeče jsme probrali horem spodem, teď si řekneme, jak si zpříjemnit život u některých webových aplikací.

Pár drobností

Předesílám, jsem si vědom, že povídám pouze o Firefoxu a Chromu. Sám jsem byl milovník Opery. Ale pokud máte jiný než majoritní prohlížeč, pravděpodobně víte, co chcete, máte-li Edge, tak je to jen Chrome v barvách Microsoftu. A samozřejmě, máte-li ještě Internet Explorer, není vám pomoci. Na začátek pár malých tipů.

Nahráváte-li větší datový objem – podívejte se na rychlost, jakou počítač odesílá data. Některá aplikace se chovala tak, že nebyl-li v daném okně nahrávající tab aktivní, rychlost hned klesla na 1 MiB/s.

Lámete-li si hlavu s překládáním termínů… Najděte jej na staré dobré Wikipedii a tam přepněte do angličtiny. Lepší výsledky než online překladače.

Vidíte-li někde ikonku mikrofonku, nebojte se jí a zkuste vyhledávat hlasem. Porozumění řeči už dlouho funguje dobře.

Permalinky

Získat odkaz na webovou stránku, kde zrovna jsme, lze snadno. Stačí zkopírovat ten dlouhý řádek začínající https nahoře. Poslední léta tam Chrome ani https už nezobrazuje, protože každý slušný web šifruje. Jenže bude vám tenhle odkaz fungovat, i když ho pošlete známým? A bude vám fungovat za deset minut – a za rok?

Jak zjistit, zda má cenu jej posílat někomu jinému, poznáte to snadno – přes anonymní režim. Ve Firefoxu se s Ctrl+Shift+P a v Chromu s Ctrl+Shift+N spustíte do speciálního módu, kdy nefunguje většina doplňků a hlavně kdy prohlížeč zahodí veškerá cookies. Přesně ty informace, dle kterých webová stránka pozná, že jste přihlášen. Když před odesláním zkontrolujete, že odkaz jde otevřet zde, máte drtivou šanci si ušetřit rozhovor “ten odkaz na dokument mi nefunguje, něco mi to tam řiká”.

A zjistit, zda bude fungovat i časem? Jestli jste ho získali nějakým velkým tlačítkem “sdílet”, které bylo připraveno, tak ano, dokud vás zánik dané webové stránky nebo změna smýšlení managemenetu nerozdělí. Jestli ho máte z panelu adresa, lze jen hádat. Jsou v odkazu dlouhá divná čísla? Myslím tím třeba taková: .../booking/nabidka-letenek?stateId=9d767c1a-7dfc-4827-b0ed-02356277e8c3 Jedná se na první pohled o vyhledávání nějakých nabídek, které jsou z principu věci dočasné. Ten atribut stateId pak indikuje, že uvidíte tytéž nabídky, dokud si webová stránka bude daný stav pamatovat. Což může být třeba půlhodina. Nemá cenu si link schovávat, udělejte si screenshot (nebo MHT archiv, viz minule).

Když však vypadá link takhle: https://denikn.cz/1256964/studio-n-jak-se-dokumentuji-valecne-zlociny/?ref=list, máte šanci i za pět let. Dlouhý textový popis značí, že vydavatelé novin stojí o to, aby si stránky někdo všimnul. Tzv. parametry adresy, tedy ten cancourek ?ref=list, můžete bez obav odtrhnout. Dokonce i celý text odtrhněte, zjistíte, že stačí jen začátek: https://denikn.cz/1256964 – nejedná se o divné dlouhé číslo. Trochu dlouhé sice je, ale stále lidsky únosné. Než o anonymizovaný token (jako v případě stateId), se jedná zřejmě o ID článku. A když ne zrovna článku, tak jistě nějaké jeho verze, z nichž většina už není dostupná, nikdo vám ale nebrání v tom ID hádat. Vyzkoušíte-li jich okolo stovku, jistě nějaký živý článek najdete. Tenhle odkaz se sdílet nezdráhejte.

Co třeba příspěvky na sociálních sítích? Trend je zařadit přímý odkaz pod informaci o čase zveřejnění příspěvku. Tam získáte odkaz podobný tomuto: https://www.facebook.com/enkocz/posts/710614584425629?__cft__[0]=AZXcLxfD96UTzbaZUxnZNYF8NDbZ1Rf4iuISfhe34xCFEH1mVkCy9TEVYAi2gQWfr0MlHZjTNrtQHkgp5FWEPhOc7_DuRZUpRA92onI-XK0n6S5PxQXbkDUqyHAP-IcoFVa3yZwu47caBYrdE8PtlxHxTy4g4R1gb2eiHCTIZb--r-jNidXyus6cKrinjbKXZUI&__tn__=%2CO%2CP-R

Sice dlouhé divné věci v něm tvoří většinu, když se však zamyslíte víc, objevíte znak otazníku, který odděluje parametry. Ty mohou určovat jen nedůležitá metada, například kvůli webovým statistikám. Zkusme je odtrhnout, získáme: https://www.facebook.com/enkocz/posts/710614584425629 – permalink, který pár let vydrží.

URL v Gmailu vás zavede zpátky na daný e-mail. Ale pouze vás, nikoho nepřihlášeného. Každá stránka se stane aplikací

Málo známá funkcionalita Chrome je parametr --app. Ten způsobí, že prohlížeč neotevře stránku v normálním okně, ale v dialogovém, osekaném o běžná tlačítka prohlížeče. V díle Aplikace jsem popisoval, jak lze zacházet s Gmailem, jako by vůbec neběžel v prohlížeči, což aby se nám nepletl mezi normální činnost s webovými stránkami. Program run-or-raise, který jsme na to použili, od té doby urazil další kus cesty… Ušetřím vás technických detailů, řádek vám umožní skočit na Gmail s klávesami Super+M, a to i když prohlížíte přílohy a titulek okna se změní (to v minulé verzi ještě nešlo).

<Super>m,/opt/google/chrome/google-chrome --app=https://mail.google.com/mail/u/0,mail.google.com,

Stejně tak můžete používat vlastní okno pro Youtube, DeepL, Evernote, Jupyter notebook, kalendář, cokoli si vzpomenete.

Mute

Když jsem si tenhle tip v roce 2015 pro vás psal, ještě ho málokdo znal.

Tehdy jste se začali ocitat v konverzaci s mračny lidí, protože někdo chtěl vyplnit dotazník nebo pozvat na koncert. Budiž, říkal jsem si, spíš mu jej vyplním, než když pošle status, marketingové pozorování ok. Ale dalších deset let nechci dostávat notifikace “user has left” od lidí, co také nechtěly být obtěžováni. Pro sociální konverzace i maily existuje funkce mute, která dané vlákno umlčí, než řeknete.

Vyhledávací zkratky

Své vyhledávací potřeby jste pravděpodobně zvyklí psát do panelu adresa (omniboxu). Ten je předá výchozímu vyhledávači. Ale kromě toho, že lze snadno změnit, můžete používat desítky vyhledávačů současně. Jak? Nastavte pro každý vyhledávací zkratku. Ve Firefoxu ozubeným kolečkem vpravo dole v dialogu vyhledávače, v Chromu pravým tlačítkem na adresu a Manage search engines.

Hledání v české wikipedii.

Na obrázku přidáváme jednu takovou vyhledávací zkratku. Zadal jsem název, klíčové slovo w a URL. Jakmile do omniboxu zadám w a mezeru, zbytek dotazu se předá přímo Wikipedii.
Možná si tam nastavíte Youtube: http://www.youtube.com/results?search_query=%s
Vyhledání mezi fotkami Google: https://photos.google.com/search/%s
Na Mapách (a pouze v Praze): http://mapy.cz/?q=%s, Praha
V dokumentaci Pythonu: https://docs.python.org/3/search.html?q=%s
Google Lucky, která rovnou přejde na první odkaz: http://www.google.com/search?q=%s&btnI
Nebo film na ČSFD přes Google: http://www.google.com/search?q=site:csfd.cz %s&btnI (protože když použiju vyhledávač na ČSFD, zobrazí mi to list výsledků, ne konkrétní výsledek; Google Lucky mě přenese rovnou na film)

Ve službách IDOS

Dejme si jednu případovou studii. Stojíte se mrknout na to, odkud vám to jede z práce? Je vaše cesta od – do fixní? Můžete si udělat bookmarklet. Doplňte parametry f (from, odkud) a t (to, kam) v adrese https://idos.cz/pid/spojeni/vysledky/?f=ODKUD&t=KAM a kdykoli na takovou záložku přejdete, ukáže se vám aktuální spojení.

No jo, ale co když se chcete vracet či naopak vyrážet z domova pokaždé jinam? Konec vaší cesty je proměnlivý? IDOS zastávky báječně doplňuje. Nemusíte vypisovat dlouze Krematorium Motol, stačí napsat “k mot” – tehdy je již zadání v rámci PID jednoznačné. Před lety bych vám doporučil nastavit takovouhle vlastní vyhledávací zkratku, například kamkoli z Anděla: https://idos.cz/pid/spojeni/vysledky/?f=Anděl&to=%s
Ale tohle by nepomohlo, pokud chcete mít proměnlivé oba konce, ve vlastním vyhledávacím enginu máte žel jediný vstup! Navíc letos už IDOS zkratky v URL neumožňuje. Nezbývá nám, než využít prostředníka – nastavte vyhledávání na https://cz-nic.github.io/mouse2cat/blog-resource/idos-search.html?from_to=%s. Start a cíl pak oddělte čárkou. Skript podle ní parametr rozsekne vedví. Potom vyhodnotí zkratky a přesměruje na IDOS.

Nastavujeme pokročilou vyhledávací zkratku.

API máte kdyžtak na https://www.chaps.cz/files/idos/IDOS-API.pdf. Ale není tam všechno – třeba mint jako mininální interval.

Mezi významná hnací drážní vozidla vyráběná v tehdejším Československu patří i dvounápravové posunovací lokomotivy přezdívané nejčastěji Prasátko, přičemž se můžeme setkat i s označením Prase. A protože jeden obraz vydá za tisíc slov, připomeňme si tyto lokomotivy prostřednictvím rozsáhlejší fotogalerie. Zaslouží si to.

Společnost Apple v úterý uvedla novou verzi svého doplňkového zařízení, které uživatel většinou používá s tabletem iPad. Nové pero Pencil stojí méně, než za kolik Apple prodává první model tohoto stylusu, ale chybí mu několik funkcí.

Během druhé světové války obdrželo devatenáct příslušníků Bomber Command nejvyšší britské vyznamenání za statečnost v boji. Jedním z nich byl i palubní technik Norman Cyril Jackson, který se za letu pokusil uhasit hořící křídlo Lancasteru, napadeného německým nočním stíhačem.

Před 100 lety skončila rekonstrukce pražského Rudolfina. Z novorenesanční budovy na dnešním náměstí Jana Palacha v Praze se mělo stát nové sídlo prvorepublikové Poslanecké sněmovny.

Microsoft údajně usilovně připravuje další generaci operačního systému Windows. Začínají se objevovat první náznaky, kdy by mohl přijít, zda bude zdarma, jaké hardwarové nároky by měl mít, a které nové funkce v něm lze očekávat.

Nejprve potemněla obloha, pak se na zemi objevily stíny ve tvaru půlměsíce a nakonec se ozval výbuch jásotu davů. Ty se v sobotu shromáždily podél úzké dráhy vzácného „ohnivého prstence“ zatmění Slunce. Bylo to velkolepé představení pro miliony lidí po celé Americe, když na obloze viděli jen prstenec Slunce.

Izraelské letectvo je zpravidla klasifikováno jako nejefektivnější vzdušná síla našeho světa. Například poměr vlastních ztrát k dosaženým sestřelům nepřátelských letadel při vzdušných soubojích za celou jeho dosavadní historii činí 1 ku 27,5. Podívejme se, jakými letadly izraelské letectvo disponuje v současné době.

Uprostřed jižního Pacifiku, zhruba 2 688 kilometrů od nejbližší pevniny, na jedné straně od Nového Zélandu a na straně druhé jihoamerického Chile, se rozkládá bezejmenný mrazivý úsek oceánu. Je znám jako kosmický hřbitov, rozsáhlé pohřebiště plné široce rozesetých trosek vysloužilých družic a dalších lidmi vyrobených předmětů, které dřív obíhaly kolem Země.

V říjnu 1923 pro Turky definitivně skončila první světová válka. Přišel totiž konec okupace Istanbulu spojeneckými mocnostmi.

Sledovat závod, který nezřídka trvá několik dní a může se odehrávat i v podobě velmi vleklého dramatu, to se může pohledem současného člověka zdát jako poněkud podivná zábava. Letošní 66. ročník Poháru Gordona Bennetta vyvrcholil přistáním vítězné posádky Francouzů Erica Decellierese a Benoit Havreta po 88 hodinách a 46 minutách. Co může být i dnes tak fascinujícího na nejstarším leteckém maratonu historie?

Pokud se sondě Psyche podaří mnohaletá cesta, která by začala tento pátek, dorazí v roce 2029 k asteroidu, který má speciální složení. Je totiž z kovu a to znamená, že to může být jádro nějaké protoplanety. Asteroid by tak mohl napovědět, jak vypadá i naše jádro.