Hosting

Přihlášení

Krátké vlny: Placení daní v roce 2021 a pozměňovací návrhy k novele zákona o elektronických komunikací

Svět internetu - Čt, 03/25/2021 - 09:52
Placení daní

V sobotu ráno jsem se probudil s takovým tím bezva pocitem, že dneska by to šlo. Protáhl jsem se, dal si dobrou snídani, vytáhl jsem GoTrust klíč s mojeID a vyrazil vstříc dobrodružství s názvem mojedane.cz. A je to peklo. Peklo. Ne není to peklo, je to očistec. Samozřejmě, že si vážím všech, kteří v minimalistických a nestandardně nestabilních podmínkách státní správy pracují pro stát a snaží se svou prací o to, aby český stát opustil století páry a razítek. A jasně, že chybu jsem udělal já. Jsem už dost starý, abych věřil pohádkám, které o novém daňovém portálu napsali a řekli na portálu mojedane.cz.

„V Online finančním úřadu najdete daňovou informační schránku a její modernizovanou verzi, která přináší zjednodušení, zrychlení a vyšší komfort elektronické komunikace s Finanční správou.“ Ne nepřináší. Oproti minulému roku jsem téměř nepoznal změnu (k lepšímu).

Nebo na webu Ministerstva financí:
„Spuštění závěrečné fáze a stanovení termínu startu online finančního úřadu na 28. února je pro mě klíčové rozhodnutí. Od března díky tomu lidem umožníme řešit své daňové povinnosti snadno a rychle z pohodlí jejich domova nebo kanceláře.“ Ne, žádné pohodlí to nebylo.

Přiznávám se, že nejsem žádný Leslie Shumway a každý rok spoléhám na tchýni, že mi pomůže vyplnit čísla do formuláře. Po těch superlativech od státu, jak to bude snadné, srozumitelné a rychlé z pohodlí domova jsem se namlsal a …a prostě jsem nečekal, že pod relativně moderní fasádou po přihlášení pomocí služby mojeID čekají ty starý hnusný formuláře s nesrozumitelnými popisy. Čemu tím prospějete? Tak zase za rok.

Implementační novela zákona o elektronických komunikacích

Implementační novela zákona o elektronických komunikacích byla po čtyřech měsících čekání před branami Poslanecké sněmovny vpuštěna velkou zásluhou zpravodaje Martina Jiránka (Piráti) do prvního čtení. To ocenil ve své úvodní řeči na plénu i ministr Havlíček. Hospodářský výbor vyhlásil lhůtu na předložení pozměňovacích návrhů, která včera skončila.

A kdo co navrhuje v novele zákona, která má sama o sobě již nyní přes 400 novelizačních bodů? Z dostupných informací na webu Poslanecké sněmovny (s výhradou, že výborové pozměňovací návrhy nemusí být nahrávány do systému) získáme jasnější představu o tom, co komu vadí.

Paní poslankyně Červíčková a Mašek se rozhodli skončit s anonymními předplacenými kartami. Tato aktivita jim vysloužila anticenu v rámci soutěže Cen Velkého bratra (Big Brother Awards), ale jak informoval pan zpravodaj, když se předkladatelé seznámili se složitostí problematiky, ještě si to rozmyslí a podrobí diskuzi. Tento návrh tedy zřejmě padá pod stůl.

Pan poslanec Leo Luzar chce, aby se Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vždy vyjadřoval k důvodům odmítnutí zájemce o přístup do sítě nebo o propojení a stanovuje k tomu lhůtu 30 dní. To je předmětem jeho prvního pozměňovacího návrhu. V dalších dvou pozměňovacích návrzích se pan poslanec věnuje spektru a upravuje paragraf 19, tak aby podle jeho odůvodnění nedocházelo k prolomení zásady předvídatelnosti regulace a stability investic. Novela například umožňuje ČTÚ odebrat individuální oprávnění v případě, že jsou kmitočty využívány neúčelně vzhledem ke geografickému rozsahu přidělení. Další jeho výhrady jsou k procesu mezinárodní koordinace, tedy zda má ČTÚ mít možnost odejmout individuální oprávnění z důvodu nové mezinárodní koordinace, nebo zda má vycházet z původní mezinárodní koordinace, která vedla k udělení individuálního oprávnění. Obě strany mohou mít pravdu a bez tvrdých dat je to těžké pískat. Nicméně je pravdou, že neurčité pojmy nutně povedou k nárůstu sporové agendy.

Zatím šampiónem v počtu podaných pozměňovacích návrhů je sám zpravodaj Martin Jiránek. Není to nic neobvyklého. Zpravodaj provází návrh celým procesem a jeho palec nahoru nebo dolů mívá sílu rozhodnout osud projednávaného zákona nebo v tomto případě i pozměňovacího návrhu. Takže je logické, že se například ministerstvo jako předkladatel snaží o dobré vztahy se zpravodajem, protože pokud najdou v návrhu drobné chybky (a to najdou vždycky), tak je logické a snadné se domluvit se zpravodajem, že je napraví.

To je i podstatou prvního pozměňovacího návrhu Martina Jiránka, který obsahuje 26 novelizačních bodů, jejichž podstatu tvoří legislativně technické úpravy (například opravy jednotlivých odkazů) a zpřesnění textu s cílem odstranit výkladové pochybnosti.

Druhý pozměňovací návrh je reaktivní. Díky odsunutí „zrušení rodných čísel“ až k 31. prosince 2024, které prošlo při schvalování tzv. zákona DEPO, není důvod, aby nebylo možné využívat rodné číslo v elektronických komunikacích po 1. lednu 2022.

Další pozměňovací návrh si všímá nenápadně schovaného přechodného ustanovení v bodě 12, které umožňuje ČTÚ, aby do 31. prosince 2022 změnil v minulosti udělené příděly a implementoval do nich možnost uložit držitelům spektrálního přídělu povinnosti týkajících se přístupu nebo sdílení pasivní a dokonce aktivní infrastruktury. Při ukládání těchto povinností musí být naplněny podmínky zákona a měla by proběhnout veřejná konzultace. Pokud vycházíme z předpokladu, že by novela zákona mohla nabýt účinnosti v říjnu 2021, má regulátor rok a 2 měsíce na revizi udělených přídělů, kterých je podle vyhledávací databáze ČTÚ 84. Poměrně napjatý čas však není ten hlavní problém. Problém je, že evropská směrnice, Kodex pro elektronické komunikace, nic takového nechce. Nechce, aby regulátor zpětně měnil udělená práva využívat kmitočty a otevíral si zadní vrátka pro pozdější zásahy, které mu umožňuje nově Kodex (ale neumožňovalo mu to znění starého regulačního rámce). Naopak Kodex v čl. 61 stanoví, že toto oprávnění regulátora musí být jednoznačně stanoveno při udělování spektra, tedy v podmínkách výběrového řízení a následně při prvním udělení nebo přezkumu přídělu. Tak snad toto nenápadné přechodné ustanovení nepovede k případnému infrigementu za špatně provedenou transpozici nebo k hazardu s celou normou při schvalování v Senátu.

Pod dalším pozměňovacím návrhem je podepsán kromě Martina Jiránka také Patrik Nacher, Vojtěch Munzar a Robert Králíček a týká se politicky nejtřaskavější části vládní novely. Tím je oprávnění pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) získat přístup k provozním a lokalizačním údajům. Tento pozměňovací návrh má toto oprávnění z novely odstranit s argumentací, že „poskytnutím stejné pravomoci ÚOHS pro účely správního trestání by mohl vzniknout precedent prolamování a využívání citlivých telekomunikačních dat v běžném správním řízení. Lze očekávat, že požadavek přístupu k provozním a lokalizačním údajům by mohly následně analogicky vyžadovat i další orgány veřejné správy.“

Poslední pozměňovací návrh již byl v minulosti diskutován při schvalování „dopravní infrastruktury“, když s ním přišel pan poslanec Martin Kupka. Nyní se k němu přidal zpravodaj Martin Jiránek, Vojtěch Munzar a Patrik Nacher. To už dává poměrně velkou šanci na schválení. Čeho se týká? Výstavby. V praxi se ukazuje jako velmi účelné a efektivní pokládat kabelovody při příležitosti oprav nebo budování pozemních komunikací, jako přípravu pro budoucí uložení sítí elektronických komunikací (kabelů, optických vláken atd.). Zjednodušeně řečeno, pokud se opravuje silnice, je vhodné při jedné stavbě uložit kabelovod tak, aby v případě budoucí potřeby výstavby jakékoliv sítě elektronických komunikací ve stejné trase nebylo nutné provádět nový výkop a konstrukce pozemní komunikace zůstala uchráněna. Předkladatelé uvádí, že podle současné právní úpravy zákona o pozemních komunikacích nelze stavby sítí, které obsahují kabelovody, považovat za veřejně prospěšnou stavbu, a to v praxi dělá problémy při výstavbě nových silnic. Výsledné znění údajně vzniklo jako kompromis, se kterým může žít i Ministerstvo dopravy, tak zřejmě ani tomuto schválení nic nebrání.

Poznámka autora – tento článek bude dále editován, pokud se vyskytnou další pozměňovací návrhy.

V mezidobí Senát schválil novelu zákona o vojenském zpravodajství a 24. března 2021 ji podepsal prezident. Po publikaci ve Sbírce zákonů, přípravě prováděcího předpisu lze očekávat brzké zahájení jeho naplňování. A kdo bude inspektor pro kybernetickou obranu?

The post Krátké vlny: Placení daní v roce 2021 a pozměňovací návrhy k novele zákona o elektronických komunikací first appeared on Blog zaměstnanců CZ.NIC.

Kategorie:

Před 100 lety začal první pokus o reformu komunismu: NEP

Svět techniky - Čt, 03/25/2021 - 01:05
V bolševickém Rusku začal před 100 lety fungovat nový systém hospodářství. Jmenoval se „Nová ekonomická politika“ se světoznámou zkratkou NEP. Na pár let přinesla lidem v Rusku alespoň špetku svobody.

Zločiny z jáchymovských táborů zůstaly většinou nepotrestány

Svět techniky - Čt, 03/25/2021 - 01:00
Životní podmínky vězňů v uranových táborech byly tak otřesné, že se na ně už během padesátých let snažili upozorňovat vězňové, civilní horníci i někteří komunisté. Politický systém strachu a oportunismu však dokázal téměř všechny stížnosti zapudit.

Analogová rádia ještě nezahazujte, digitalizaci možná přežijí

Svět techniky - Čt, 03/25/2021 - 01:00
Výměnu milionů televizních přijímačů již mají Češi za sebou, podobný osud v budoucnu čeká i všechny analogové rozhlasové přijímače. Nyní to však vypadá, že vypnutí VKV/FM vysílání možná přijde později, případně o hodně později, než se čekalo.

Vyvarujte se odpadu při instalaci programů

Svět techniky - Čt, 03/25/2021 - 01:00
Ať už patříte mezi uživatele, kteří často instalují aplikace, nebo ty, kteří si vystačí jen s občasným vyzkoušením některých z nich, měli byste vědět, že pokud si nedáte pozor, můžete si zadělat na pořádný problém.

Katastrofa v dole Kukla si před 100 lety vyžádala 26 obětí

Svět techniky - St, 03/24/2021 - 15:02
Na konci března 1921 došlo k důlní katastrofě v jihomoravském dole Kukla v Oslavanech. Zahynulo 26 horníků, dalších 16 se zranilo.

Očkujme i děti. Jinak může virus zmutovat do drsnější formy, říká genetik

Svět techniky - St, 03/24/2021 - 01:00
Hostem Rozstřelu po Skypu byl molekulární genetik z Akademie věd Jan Pačes. V rozhovoru hovořil o riziku koronavirových mutací. Vědci sledují vedle britské, jihoafrické a brazilské varianty i další mutace, které by mohly být ještě nebezpečnější. Pačes mluvil také o nutnosti očkování dětí.

Rakety SpaceX měly přistávat na padáku. Ale bylo jich zapotřebí moc

Svět techniky - St, 03/24/2021 - 01:00
Společnost SpaceX koketovala ve svých začátcích s myšlenkou, že její rakety budou přistávat na padácích. Z několika důvodů se ovšem rozhodla od myšlenky nakonec ustoupit. I proto, že padáků bylo zapotřebí více druhů.

Facebook ruší přes miliardu účtů a chce otevřít Instagram dětem

Svět techniky - Út, 03/23/2021 - 12:01
Společnost Facebook nedovoluje podle svých pravidel zřídit účet dětem pod třináct let. Nyní se podle zveřejněné interní komunikace zdá, že by se mohla za určitých podmínek této skupině otevřít síť Instagram, která je už nyní určena spíše mladším lidem. Mezitím firma zrušila asi 1,3 miliardy účtů, které označila za falešné.

Zkusili jsme těžbu kryptoměn pro lamy. Po zaplacení elektřiny zbyla půlka

Svět techniky - Út, 03/23/2021 - 01:00
O bitcoinu, ethereu nebo moneru už slyšel asi každý, při slově těžba si však leckdo představí buď umouněnou postavu v mundúru, nebo hackera uprostřed obří serverovny. Vyzkoušeli jsme službu, se kterou můžete těžit kryptoměny bez větších znalostí i na svém počítači v obýváku.

Přihlašujte se k Windows pohledem, otiskem prstu i PINem

Svět techniky - Út, 03/23/2021 - 01:00
Svět bez hesel se pro vás může stát už dnes realitou. Stačí využít rozpoznávání obličeje a otisku prstu, či chytrý telefon, přes který se načte váš uživatelský profil. Stačí si aktivovat Windows Hello a nastavit smartphone.

Na Měsíci zůstaly dva podepsané suvenýry. Odpálila je posádka Apolla

Svět techniky - Po, 03/22/2021 - 13:44
Golf je vůbec prvním sportem, který z planety Země pronikl do vesmíru. První dva odpaly tu provedl americký astronaut Alan Shepard už v roce 1971.

pz → Python místo Bashe

Svět internetu - Po, 03/22/2021 - 08:45

Chtěl bych vám představit utilitu pz jako pythonize, určenou pro vás, pokud jste uživatelem příkazové řádky se znalostí Pythonu. Současné linuxové distribuce mají k dispozici mnoho efektivních nástrojů pro zpracování vstupu. Ale přáli jste si někdy, abyste místo nich mohli použít syntaxi Pythonu? Listujete často manuálem, jak že se chovají ty přepínače na formátování? Připadá vám zdrojový kód Bashe obtížně čitelný? Právě pro vás je tento článek. Dozvíte se, jak si napsat maličký program a jak je vyhodnocován, které proměnné v něm máte k dispozici, pár slov k auto-importu, přepínačích a ukážeme si některé příklady použití.

Příkazová řádka je vynikající rozhraní, jež se vyznačuje ohromujícím globálním… když ne přímo nadšením, pak dosahem. Do terminálu se lze připojit málem už na poslední pračce. Někteří uživatelé se příkazové řádky obávají, nicméně doposud neexistují dokonalé grafické aplikace, umožňující nám vyrovnat se s šíří úkolů, jimž člověk před klávesnicí čelí. Možná jste guru GNU coreutils a znáte všechny přepínače programů tr a cut, možná děláte jazykovou korekturu v sedu místo ve Wordu a nákupní seznamy píšete v awk, pak utilitu pz nepotřebujete. Pokud jste ale strávili tři hodiny hledáním zapomenuté mezery v podmínce Bash skriptu a umíte si představit lepší využití pro své odpoledne, možná váš život bude už večer jednodušší. Netřeba již více umět rozličné syntaxe, umíte-li syntaxi Pythonu.

Proč ale nepoužít přímo Python na příkazové řádce, copak nelze použít přepínač -c a vyhodnotit kód?

python -c "print(1)" # 1

Ano, samozřejmě lze. Ale zkuste si zpracovat složitější úkol a brzy utonete při zpracovávání vstupu a výstupu. Přestože je výpočet na jednu řádku, už jenom import knihoven na zacházení s rourami způsobí pořádné bolení hlavy. Zvlášť když přihlédneme k tomu, že Python je nevhodný na jednořádkové příkazy, které tu působí monstrózně; na ty je tu například PERL. Utilita pz umožňuje zanedbat všechny ty řádky jako shebang #!/usr/bin/env python3, loggování, konverzi mezi byty a stringem a tak dále; všechno to, co byste kvůli jednořádkové funkcionalitě psali stále dokola.

Při navrhování rozhraní jsme se pokusili použít pravidlo intuice – pokud by existoval ideální program, jak přesně by ho uživatel chtěl použít? Základem jsou proměnné, přepínače a klauzule. Některé proměnné se automaticky doplňují, některé jsou předpřipraveny pro vás, abyste je nemuseli inicializovat a další řídí výstup. Klauzule obsahují váš příkaz nebo jejich sekvenci a vyhodnocují se před, během a po zpracování vstupu a přepínače mění jejich chování.

Nechme tedy Python dělat ty věci, pro které nám přirostl k srdci, jako vykrajování podřetězců pomocí hranatých závorek [start:stop:step] nebo generátorová notace. Utilita pz vám přesně toto umožní. K dispozici máte proměnnou s, která vždy obsahuje právě zpracovávaný řádek. Změníte-li ji, změní se výstup. Pošleme nyní na vstup slovíčko ‚ahoj‘ a nechme vyříznout podřetězec mezi 1. a 3. znak, tedy chtějme dostat ‚ho‘. (Pozn.: za mřížkou značím návratovou hodnotu programu.)

# vykrojíme řetězec echo "ahoj" | pz s[1:3] # "ho"

Kdybychom použili přepínač --verbose, k zobrazení detailních informací, zjistili bychom, že utilita na pozadí vyhodnotila, že se proměnná s při vykonávání příkazu nijak nemění. A upravila tedy výraz o zpětné přiřazení do proměnné s tímto způsobem: s = s[1:3]. Proto není třeba do s zpátky explicitně přiřazovat. Mezi další automaticky doplňované proměnné patří n, která obsahuje aktuální řádku konvertovanou na číslo (lze-li). V následujícím příkladu přičteme k prvku na indexu 1 sedmičku. Zároveň je vidět, že volání utility lze libovolně řetězit.

# rozdělíme na čárce a přičteme sedmičku echo "ahoj,5" | pz 's.split(",")[1]' | pz n+7 # 12

K dalším automaticky doplňovaným proměnným patří count (číslo aktuální řádky), text (celý text v jediném řetězci), lines (celý text v listu řádků), numbers (celý text jako list, přičemž každý řádek je změněn na číslo). Utilita myslí na přetékání (automatické doplňování proměnných lze vypnout) i průtok – proměnná text je k dispozici implicitně až po zpracování celého textu, abychom bezpečně mohli zpracovávat nekonečný vstup libovolně dlouho. Podívejme se například na proměnnou numbers. Na vstupu dostáváme postupně čtyři čísla. Naše klauzule určuje, že přes proměnnou s se na výstup dostane n-tice ve formátu: číslo aktuální řádky, aktuální řádka a aritmetický průměr.

$ echo -e "20\n40\n25\n28" | pz 's = count, s, sum(numbers)/count' 1, 20, 20.0 2, 40, 30.0 3, 25, 28.333333333333332 4, 28, 28.25

Zatím jsme viděli pouze klauzuli main, která se spouští pro každou řádku vstupu. Existují i klauzule --setup, která se vyhodnocuje úplně na začátku (pro případ, že je třeba iniciovat některé proměnné) a zrcadlově k tomu --end, která se spustí jedinkrát na závěr. Pro jednoduchý příklad chtějme spočítat délku celého textu.

echo -e "hello\nworld" | pz --end 'len(text)' # 11

Filtrování lze snadno realizovat pomocí přepínače --filter – řádka se pošle dále podle booleanu, na který se přetypuje výsledek klauzule main. Obdobně pracuje proměnná skip, které stačí nastavit pravdivostní hodnotu. Pošleme dál například jen čísla, která jsou větší než tři.

$ echo -e "1\n2\n3\n4\n5" | pz "skip = not n > 3" 4 5

Pro užití regulárních výrazů máme zvláštní přepínače. Není tedy třeba importovat z modulu re dané funkce a ztratit se v lese uvozovek a apostrofů, stačí využít --search, --match, --findall či --sub. Pokud se vám do textu zatoulala URL, přičemž na jedné řádce jich může být i více, prožeňte každou řádku přepínačem findall. Klauzule main se pak automaticky doplní na: s = re.findall(výraz, vstup).

$ echo "Lorem http://example.com ipsum http://example.cz dolor" | pz --findall "(https?://[^\s]+)" http://example.com http://example.cz

Když se zaměříte na výstup, zjistíte, že pro jednu řádku vstupu (tu jedinou), se nám vrátilo více řádek. Ano, i to je možné. Výstup se upraví podle toho, co v proměnné s zbude po zprocesování řádku. Je-li to n-tice či generátor, vypíše se jako jeden řádek, oddělený čárkami. Zbude-li list, dostaneme řádků více. Najdeme-li volatelný výraz, zavoláme ho. To je důvod, proč můžeme napsat pouhé s.lower bez závorek a dostat malá písmena.

echo "HEllO" | pz s.lower # `s = s.lower()` → "hello" echo "HEllO" | pz len # `s = len(s)` → "5" echo "25" | pz sqrt | pz round # `s = math.sqrt(n)` → `s = round(n)` → "5"

A jak pracuje automatický import? Bylo by velmi nepraktické, kdyby uživatel musel používat klauzuli --setup i pro import těch nejobyčejnějších funkcí. Zároveň načítat všechny dostupné moduly naráz by utilitu zpomalilo na nesnesitelnou úroveň, neřku-li o problémech, které by vyvstaly při duplicitním jménu funkce u různých modulů. Utilita přistupuje na kompromis: Část funkcí je importována od začátku, například všechny symboly z knihovny math, aby uživatel mohl sečíst všechna čísla na vstupu pouhým pz --end sum (které se interně přeloží jako pz --end "s=sum(numbers)"). Další množství funkcí je připraveno v záloze, aby se importovaly, jakmile zpracovávání vstupu selže kvůli jejich nepřítomnosti. Například modul requests, aby uživatel mohl načíst webovou stránku pouhým echo "http://example.com" | pz 'requests.get(s).content', funkce sleep z modulu time, funkce datetime z modulu datetime, dříve viděný randint z modulu random nebo celý modul random, aby uživatel mohl snadno použít náhodný výběr přes funkce random.choice.

Na závěr si předložme ještě jednu komplikovanější výzvu. Stojíme před úkolem, kdy chceme ověřit, k čemu budou tíhnout náhodná čísla, generovaná funkcí random.randint. Nezajímá nás celý průběh, ale dejme tomu každá desetitisícá hodnota. Jak na to? Za prvé zde nepotřebujeme žádný vstup. Použijeme přepínač --generate s hodnotou nula, která zajistí nekonečný vstup. Zahodíme všechny řádky, jež nejsou dělitelné deseti tisíci, zbylé vypišme na konzoli ve formátu: číslo aktuálního řádku a aktuální průměr hodnot. Hodnoty se drží okolo padesátky.

pz "i+=randint(1,100); s = (count,i/count) if not count % 10000 else None" --generate 0 10000, 50.4153 20000, 50.35645

Utilita nemá žádné závislosti, pouze standardní Python ve verzi alespoň 3.6 (která je s námi už čtyři roky). Nainstaluje se balíčkovačem pip, případně stačí stáhnout a spustit jediný soubor. Její kód je hostován jako GPLv3 na adrese https://github.com/CZ-NIC/pz, kde také naleznete kompletní dokumentaci a množství příkladů.

The post pz → Python místo Bashe first appeared on Blog zaměstnanců CZ.NIC.

Kategorie:

Pomůžou na postcovidový syndrom vakcíny? Zdá se to možné

Svět techniky - Po, 03/22/2021 - 01:00
Mají se lidé, kteří trpí postcovidovým syndromem, očkovat vakcínou proti viru SARS-CoV-2? Jasnou odpověď zatím nemáme, ale první údaje nevyznívají úplně nepříznivě. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by to škodilo, a je možné, že někomu může vakcinace pomoci.

STO OBJEVŮ: Nevidím, ale čtu bříšky prstů. Braille dal nevidomým písmo

Svět techniky - Po, 03/22/2021 - 01:00
Sluch, chuť, čich, hmat, zrak. Každý z těch smyslů má svou váhu, ale postrádat zrak, to člověka omezuje nejvíc. Usnadnit nevidomým život zásadně pomohlo slepecké písmo. Seriál o nejvýznamnějších lidských objevech vydával magazín Víkend DNES.

Kudy povede hranice? V Horním Slezsku před 100 lety rozhodoval plebiscit

Svět techniky - Ne, 03/21/2021 - 10:05
V Horním Slezsku lidé před 100 lety hlasovali v plebiscitu. Měl určit hranice mezi Německem a Polskem. Na základě lidového hlasování pak ale rozhodla spojenecká rada.

Legendy ČSD obrazem. Brejlovcům utnul „populační explozi“ velký požár

Svět techniky - Ne, 03/21/2021 - 01:00
Největšími legendami motorové trakce ČSD se staly lokomotivy zvané brejlovci. Za svou přiléhavou přezdívku vděčí výrazným čelním oknům vsazeným do poněkud vystupující horní partie skříně. Ostatně v době vzniku byl design skříně těchto lokomotiv téměř uměleckým, určitě však nadčasovým dílem.

Tvor s krkem dlouhým jako autobus měl 18 krčních obratlů

Svět techniky - So, 03/20/2021 - 01:00
Pokud byste chtěli spatřit živočicha s prokazatelně nejdelším krkem, museli byste putovat strojem času až do středně jurské Číny.

Facebook, Instagram, WhatsApp i Messenger měly výpadky. Twitter se směje

Svět techniky - Pá, 03/19/2021 - 20:47
Nejpoužívanější sociální síť a také prakticky všechny ostatní služby společnosti Facebook měly v podvečer výpadky. Někteří uživatelé si stěžovali, že se nemohou k některým službám přihlásit, další zase nemohli posílat zprávy.

NASA se přiblížila návratu lidí na Měsíc. Otestovala první stupeň rakety

Svět techniky - Pá, 03/19/2021 - 10:11
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) udělal další krok ve své cestě, jejímž cílem je dovézt člověka zpět na Měsíc. V rámci přípravy rakety SLS totiž úspěšně proběhl statický zážeh prvního stupně.