sales.cz

V říjnu 1923 odvedla armáda desítky tisíc československých mladých mužů na povinnou prezenční vojenskou službu. Ta tehdy trvala podle předpisu z roku 1920 čtrnáct měsíců.

Dokáže snad Elon Musk se svou společností SpaceX převzít všechny kosmické starty? I když má výhodu v nízkých nákladech díky znovupoužitelnosti části raket, ve hře je mnoho aspektů, které dávají konkurenci šanci.

Obleky astronautů, kteří zamíří k Měsíci v rámci mise Artemis, pomůže navrhnout luxusní italská módní značka Prada. Bude spolupracovat se společností Axiom Space, která má na vybavení astronautů kontrakt s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA). V rámci mise Artemis III, která se uskuteční nejdříve v roce 2025, by se měli lidé poprvé od roku 1972 vrátit na povrch Měsíce.

Vojenské zpravodajství zveřejnilo svoji Výroční zprávu za rok 2022. Jen na úvod zopakování základní terminologie. Vojenské zpravodajství je jednotnou ozbrojenou zpravodajskou službou České republiky, která jako jediná česká zpravodajská služba integruje jak rozvědnou, tak kontrarozvědnou činnost. Tím se liší od ostatních dvou českých zpravodajských služeb. Bezpečnostní informační služba je civilní kontrarozvědnou tajnou službou (služba operuje v Česku a chrání náš stát před cizími agenty) a Úřad pro zahraniční styky a informace, která má operovat pouze v zahraničí. Veřejné části jejich výročních zpráv dávají nám obyčejným smrtelníkům možnost nahlédnout na hlavní aktivity, na které se služby daný rok zaměřovaly.

Jak uvádí v doprovodné tiskové zprávě ředitel služby Jan Beroun, Vojenské zpravodajství se tento rok rozhodlo rozdělit zprávu do tří tematických kapitol, které se zaměřují na kybernetický aspekt konfliktu na Ukrajině, bezpilotní prostředky a šíření propagandy. Nicméně při úvodním popisu situace v roce 2022 si zpráva nebere servítky. Vojenské zpravodajství celkem „na placato“ konstatuje, že stojíme před novým rozdělením světa, kterému jako doposud nebude jednoznačně dominovat západní svět, ale prosazují se v něm kromě Číny také dynamicky se rozvíjející země tzv. globálního jihu. Západ je bezprostředně konfrontován s rozporováním jím prosazovaných univerzálních hodnot a principů, s nimiž se významná část nezápadního světa neidentifikuje a odmítá je přebírat. Část světa, reprezentovaná zejména Ruskem a Čínou, pak chápe aktuální vývoj jako svou mimořádnou příležitost ke změně dosavadního globálního uspořádání. Autoritářský charakter těchto států pak zaručuje efektivní stanovování strategických cílů i rozhodovací procesy, k jejich plnění.

Kybernetický komponent války na Ukrajině

Kybernetické působení doprovázející válku na Ukrajině podle Vojenské zpravodajství neodpovídá předválečným predikcím. Kybernetické útoky ruských aktérů přes vysokou incidenci nedosáhly předpokládané míry sofistikovanosti. Modus operandi naznačuje, že mezi klíčové faktory válečného nasazení ofenzivních kybernetických schopnosti patřily operační potřeby ruských ozbrojených sil, poměr dostupných kapacit vůči požadavkům, nebo také dostupné příležitosti. Jinými slovy, příležitostí a zručných hackerů, kteří by prováděli kybernetické útoky na míru svému cíli, bylo méně, než jsme se se před konfliktem obávali.

Masové nasazení destruktivních schopností způsobilo rozsáhlé škody postiženým organizacím, z vojenského hlediska to však dosud nemělo na vývoj konfliktu významný vliv. Vrchol intenzity kybernetických útoků dosáhl na začátku konfliktu do konce jara 2022 a následně během podzimu (útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře s cílem podrýt morálku ukrajinských politiků i obyvatelstva). Kybernetické kampaně jsou doprovázeny často psychologickým nebo vlivovým působením, kdy kromě samotných způsobených efektů z kybernetických útoků, adresují i specifickou zprávu či narativ.

Jako jeden z efektivních nástrojů využívaných při kybernetických útocích hodnotí Vojenské zpravodajství nasazení tzv. wiperů, které přepisují a mažou data a záznamy postižené organizace. Míra a frekvence jejich nasazení v rámci války na Ukrajině byla v roce 2022 bezprecedentní, často se stávalo, že jedna organizace byla napadena několikrát, což se odrazilo následně i v morálce zaměstnanců.

Jednoduchost těchto nástrojů při případném odhalení nepůsobí ruskému agresorovi takové ztráty, jako by to bylo v případě na míru šitých nástrojů určených k exploataci konkrétního cíle. V průběhu roku 2022 jsou veřejně známy dvě kauzy na míru šitých útoků. V prvním, úspěšném případě způsobili útočníci kybernetický efekt v satelitní síti KA-SAT provozované společností Viasat. Masivní nasazení wiperů bylo v tomto případě koordinováno s ruským překročením ukrajinských hranic v počátku invaze. V druhém případě se jednalo o napadení elektrických rozvoden vysokého napětí malwarem Industroyer2. Ukrajinští obránci však ve spolupráci se soukromými kyberbezpečnostními společnostmi dokázaly tomuto útoku předejít.

Kromě kybernetických útoků eviduje Vojenské zpravodajství také velkou míru kybernetických špionážních kampaní. Mezi nejaktivnější původce těchto hrozeb patřili v roce 2022 ruští, čínští nebo běloruští útočníci, kteří se zaměřili i na země EU a NATO, nebo i další významné hráče mezinárodního systému (země globálního Jihu nebo z uskupení BRICS).

Do ofenzivních operací se zapojují na obou stranách i nestátní aktéři, kteří útočí zejména na přístup k e-gov službám nebo komerčním službám vystavených do internetu, dále se soustředí na neautorizované změny obsahu webů, změny rozhlasového a televizního vysílání, případně operace typu hack & leak. Nezřídka se stalo, že s cílem dosáhnout vlivového efektu byly „zveřejněny“ již dříve uniklé databáze, nebo vhodně poskládaná veřejně dostupná data.

Kriminální skupiny provozující ransomwarové operace zasahují do konfliktu omezeně. Zpráva popisuje vnitřní rozpad jedné ransomwarové kriminální skupiny z důvodu různých názorů jejich členů na ukrajinský konflikt. Z článku Jany Magdoňové na webu iRozhlas.cz vyplývá, že se zřejmě jednalo o skupinu Conti. Její nástupce, ransomwarová skupina Monti, zřejmě stojí za právě prošetřovaným hackerským útokem na českou Univerzitu obrany.

Vojenské zpravodajství varuje před vysokým potenciálem re-eskalace, kdy destruktivní kybernetické útoky mohou být odloženy v čase a nemusí nutně korelovat s intenzitou fyzického konfliktu (destruktivní útoky probíhaly v letech 2015 až 2017 s odstupem po fyzických útocích a akcích v roce 2014). Vojenské zpravodajství má indicie, že původci kybernetických hrozeb nyní diversifikují své nástroje a cíle, což se ale s měnící se dynamikou konfliktu může změnit a zemím NATO budou do budoucna hrozit možné další kybernetické útoky. Pokud v nějakém období lze pozorovat útlum útoků, nemusí to znamenat nic jiného než jen prosté „přezbrojování“ útočníků a hledání efektivnějších cílů. V případě zamrznutí konfliktu či přesunu ruského působení směrem k asymetrickému způsobu vedení boje může role kybernetických operací nabývat důležitosti.

Vojenské zpravodajství je v Česku gestorem kybernetické obrany. Proto nechybí v závěru kapitoly lekce, kterou si pro tuto kompetenci odnáší. Jako významný aspekt označuje privatizaci bezpečnosti a využití služeb komerčních subjektů, ke kterému ukrajinská vláda sáhla postupně od roku 2014, kdy navyšovala svůj obranný potenciál. Díky tomu došlo ke znásobení potenciálu ukrajinských kybernetických obránců. Dalším kritickým aspektem byla a je mezinárodní spolupráce transatlantického a evropského společenství, nejen ve prospěch ukrajinské strany.

Příprava a nábor expertů, spolupráce se soukromým sektorem, budování kybernetických záloh, to vše je potřeba dělat před zahájením jakéhokoliv budoucího konfliktu. Zajímavý je i mentální posun vojenských zpravodajců, když konstatují, že při sdílení a výměně informací v kyberprostoru je žádoucí přesun od principu need-to-know k principu need-to-share a podpořit výměnu neutajovaných technických poznatků a indikátorů kybernetických incidentů i se soukromou sférou.

Bezpilotní prostředky v konfliktu na Ukrajině

Další kapitola se věnuje nezastupitelné roli bezpilotních prostředků v ukrajinském válečném konfliktu. Jejich používání při průzkumu, korigování palby dělostřelectva nebo používání palubní zbraně nesené dronem se stalo běžnou rutinou. Na Ukrajině se jejich používání orientuje na bojovou činnost v podmínkách silné protivzdušné obrany, využívání prostředků pro vedení elektromagnetického boje a nasazení velkého počtu dronů na taktické úrovni. Kromě profesionálních armádních bezpilotních prostředků typu Bayraktar, zpráva zmiňuje využití dronů z kategorie mikro a mini k průzkumu i k útokům na pozemní cíle provizorně vyrobenou municí. Amatérští modeláři v maskáčích vylepšili také FPV drony o náklad výbušnin.

Pro posílení obrany v této oblasti vidí Vojenské zpravodajství cestu v rozvinutí systému pro vedení elektromagnetického boje (hlavně s využitím přenosných a mobilních prostředků).

Zdroj: Výroční zpráva Vojenského zpravodajství za rok 2022

Propagandistické kampaně

Ve třetí kapitole se Vojenské zpravodajství věnuje propagandistickému působení v informačním věku. A tato část je, v kontrastu s poštěkáváním na sociálních sítích, překvapivě racionálně střízlivá. Na jedné straně odmítá marginalizovat vliv propagandy, na druhé straně demýtizuje schopnosti agresora a negativně hodnotí masivní nadužívání pojmů „hybridní válka“ a „dezinformace“, kdy někteří političtí a společenští aktéři začali používat tyto pojmy i pro označení pravdivých informací, které ale nebyly v souladu s jimi prosazovanými idejemi.

Morální panika části veřejnosti byla ještě podpořena inovativním a efektivním konceptem, kterým disponuje ruská strana tzv. Gerasimovovou doktrínou…Až na to, že tento dokument nikdy fakticky neexistoval. Článek ruského náčelníka generálního štábu obsahuje shrnutí jeho názorů na způsob, jakým asymetrický způsob válčení používají protivníci Ruské federace. Jak uvádí Vojenské zpravodajství, „z historického hlediska tak je možno snahy čelit „Gerasimovově doktríně“ připodobnit k několika staletí trvajícímu boji církevních autorit proti ateistickému traktátu O třech podvodnících, který měl údajně ohrožovat základy hlavních náboženství – ačkoliv ve skutečnosti neexistoval.“

Přesto zpráva uvádí hlavní vlivy, které v soudnosti umožňují šíření propagandy, mezi které řadí:

a) krizi důvěry ve stát a jeho instituce,

b) zdůrazňování individuality,

c) demokratizaci informačního prostoru,

d) souběh krizí.

Českou společnost zpráva řadí mezi ty, které jsou zranitelné propagandistickým způsobením, nicméně těžko odhaduje velikost skupin, které jsou náchylnější k přebírání a následnému šíření zahraniční propagandy. Počet čtenářů webových stránek, jimž je ve veřejné debatě přisuzován přívlastek „dezinformační“ či „prokremelské“, jsou podle odhadů zpravodajců vyšší desítky tisíc. Jak dodávají, tvrzení, že tyto projekty šíří výhradně zahraniční propagandu, lze úspěšně zpochybnit.

Vojenské zpravodajství závěrem uvádí, že potírání propagandistických tvrzení je omezeně fungující ex post nástroj. Jakékoliv úspěchy zahraniční propagandy totiž představují průvodní jev celkového odcizení panujícího mezi institucemi a jednotlivými vrstvami společnosti. Bez obnovení celospolečenské důvěry a konsenzu tak bude část obyvatelstva České republiky i nadále vysoce náchylná k jejímu přebírání a šíření.

Existuje už skoro tři dekády a stále patří mezi nejlepší počiny pro správu PC, jeho diagnostiku, řešení problémů nebo monitorování v prostředí operačních systémů společnosti Microsoft. Řeč je o sadě pokročilých softwarových nástrojů Sysinternals. Jak vznikly, kdy je Microsoft převzal a co dnes nabízejí?

Dechberoucí vystoupení moderních i historických letadel nabídla letecká show ve švýcarských Alpách, která se konala ve dnech 18. a 19. srpna. Diváci mimo jiné viděli z dnes sloužících strojů Typhoon, Rafale, F-16 nebo F/A-18, z historických Spitfire, P-38 Lightning, B-25 Mitchell nebo DC-3.

Během páteční Noci vědců otevře návštěvníkům svoji Tajemnou laboratoř plnou vzácných historických přístrojů. Profesor Vladimír Pata, který působí na Ústavu výrobního inženýrství Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, o nich umí poutavě vyprávět.

Královská švédská akademie věd ve středu krátce před polednem oznámila laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2023. Poprvé jí informace předčasně unikla a tak se již od dopoledne ví, že cena byla udělena za objev a syntézu kvantových teček.

„Hackeři, to je dnes celý sofistikovaný obor,“ říká v Rozstřelu Pavel Rivola, ředitel bezpečnosti v telekomunikační společnosti CETIN. „Nejdřív si o vás zjistí co možná nejvíc informací ve veřejných zdrojích, jako je Facebook či LinkedIn, podívají se na dark web, jestli se k vaší osobě nevztahují nějaké uniklé přihlašovací údaje, a když si udělají váš profil, rozehrají svou hru.“

Pokračujeme v přehlídce méně známých ovládacích prvků prohlížečů. Začneme ještě jednou skákáním po tabech.

Procházíme se

Nejprve zkratky nejběžnější: Ctrl+T otevře nový tab, Ctrl+W zavře stávající a Ctrl+Shift+T a otevře poslední zavřený. Nemusíte tedy zoufat a namáhat se do historie prohlížení, zlikvidovavše si okno. Ctrl či Alt spolu s čísly přepínají na dané taby. (S výjimkou pro číslo 9, jež skáče na poslední tab v okně.)

Na tab se dostanete i přes Ctrl+L jako location. Stačí začít psát název tabu, prohlížeč jej doporučí.

https://blog.nic.cz/wp-content/uploads/2023/09/percent_search.webm

Ve Firefoxu můžete zúžit hledání na názvy tabů znakem procenta

Možná jste omylem narazili na Ctrl+Shift+C. Jím vyšetříte daný prvek přímo ve vývojářských nástrojích. Na konzoli se k němu dostanete přes zrůdnost $0.

https://blog.nic.cz/wp-content/uploads/2023/09/console_dom_access.webm

Ve vývojářských nástrojích přistoupíte k aktivnímu prvku přes proměnnou $0

Jak vidíte, i po tabech vývojářských nástrojů se můžete prohánět doleva a doprava. Na standardní anglické klávesnici to dělá zkratka s hranatými závorkami Ctrl+[]; máte-li českou, také použijte ty klávesy vedle Returnu, ač jimi píšete ú s čárkou a závorku.

Celé léto jste nám mohli do redakce Technetu posílat tipy na výlet za technickou památkou či zajímavostí. Některé z vámi zaslaných příspěvků si nyní můžete prohlédnout a třeba se inspirovat k podzimnímu výletu.

První světová válka prokázala užitečnost tanků. Poválečný vývoj se ubíral různými cestami a hledání koncepce tanku, tak jak ji známe dnes, bylo komplikované. Některé tanky na začátku druhého světového konfliktu vypadaly poněkud zvláštně. Jedním z nich byl francouzský Char B1.

Úterní program vyhlašování Nobelových cen se tradičně věnuje fyzice. Loni se laureáty stali tři vědci za popis kvantové provázanosti. Letos se ocenění dostalo zkoumání světa elektronů uvnitř atomů a molekul.

Dnešní svět si nelze představit bez internetu. Je to síť, která spojuje lidi, umožňuje komunikaci, nakupování, zábavu a poskytuje přístup k nekonečnému množství informací. Připomeňme si některé události vzniku a rozvoje internetu.

Americká Federální komise pro spoje (FCC) poprvé oznámila pokutu udělenou za incident spojený s vesmírným odpadem. Dostal ji poskytovatel satelitní televize a internetu DISH, který nesprávně vyřadil z provozu svou družici EchoStar-7. Zaplatit má 150 tisíc dolarů (skoro 3,5 milionu korun).

Tvrzení Googlu, že změna základního nastavení počítačů a chytrých telefonů je snadná, není pravdivé, prohlásil šéf Microsoftu Satya Nadella. Vypovídal jako svědek u antimonopolního soudního sporu, který proti internetovému gigantu vede americké ministerstvo spravedlnosti.

Znáte nejen letadla a tanky, ale i další zbraně československé armády, kterými na podzim 1938 mohla bránit ohroženou republiku? Vyzkoušejte své znalosti.

Ve švédském Stockholmu začalo v pondělí udělování Nobelových cen. Jako první byla vyhlášena cena za fyziologii a lékařství. Letos se laureátem stali Katalin Karikó a Drew Weissman. Loni byl oceněn vědec Svante Pääbo za studium genomu vyhynulých homininů, přičemž popsal křížení pravěkých předků lidí.

Fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů rostou jako pověstné houby po dešti a v souvislosti s tím se častěji diskutuje i o riziku požárů a komplikacích při hašení. Rizikové jsou hlavně instalace svépomocí a instalace, které během solárního boomu vyloženě „nasekaly“ firmy bez zkušeností, projektu a soudnosti.

Na konci září 1923 nastoupil dvacetiletý Josef Šoupal do vězení. Měl si odpykat 18 let vězení za to, že v lednu stejného roku spáchal v pražské Žitné ulici atentát na ministra financí Rašína.